Výňatek z č. 37

Čtenářská otázka

Slyšel jsem, že Vy, pane Billy Meiere, tvrdíte a prý si nárokujete, že máte být znovuzrozený Ježíš Kristus. Souhlasí to Vaše tvrzení? Nedovedu si sice představit, že byste ze sebe vydával takovou hloupost, neboť vaše spisy a knihy svědčí o něčem jiném než o takovéto idiocii. Byl bych Vám velmi vděčný za otevřenou odpověď na moji otázku v jednom z Vašich cenných bulletinů, neboť by to mohlo jistě posloužit i jiným lidem, kteří o Vás slyšeli to samé nebo něco podobného. Předem velmi děkuji.

Waldemar Haase / Německo

Odpověď

Z doslechu se učí člověk lhát. To je staré přísloví, které by si měli mnozí lidé zapamatovat. A zcela obzvláště co se mě týče, tak se budou šířit velké, hutné a neuvěřitelné lži a pomluvy – právě i v té podobě, jak to vyplývá z Vaší otázky. To, co Vám někdo vyprávěl, je nutno vykázat do říše nejvyšší pitomosti a dokonce do sféry slabomyslnosti, a sice proto, že podle tvořivého zákonodárství je absolutně nemožné, aby se mohla narodit zcela stejná osobnost a tím tedy stejné vědomí. To proto, že když člověk umře, pomine jeho osobnost, resp. jeho vědomí, a rozpustí se do čisté energie, což znamená, že se jeho existence skončí, což se rovněž týká i materiálního těla, proto se ani logicky nemůže znovuzrodit. Když tedy Ježíš Kristus – jak ho vy nazýváte – který se ovšem takto nejmenoval, nýbrž jeho jméno bylo Jmmanuel, žil ve své době a umřel, pak s ním také zemřela i jeho osobnost, a sice definitivně, protože se neodvolatelně rozpustila do neutrální energie, a znovuzrozením tedy ani nemůže vést nový život. To znamená, že osobnost Jmmanuela (alias Ježíše Krista) definitivně a neodvolatelně pominula a je pryč a ani já tedy nemohu být znovuzrozením tohoto skutečně pozoruhodného muže.

Ohledně existence osobnosti, která ztělesňuje vědomí a tedy i já/ego, je nutno ještě vysvětlit, že ta se v úrovni onoho světa – která se nazývá rovněž úroveň ducha nebo úroveň celkového bloku vědomí onoho světa – rozpustí prostřednictvím celkového bloku vědomí, když se materiální tělo procesem umírání stane neživou schránkou. Pomine-li pak ta stará a zemřelé tělo právě opustivší osobnost, vytvoří celkový blok vědomí novou osobnost, resp. nové vědomí, a sice bez jakékoliv relevance k předchozí osobnosti. A právě tato nová osobnost pak 21. den po početí vstoupí do nového lidského těla společně s blokem vědomí, a sice společně s formou ducha, která jediná je vřazena do znovuzrození. Ta však nemá žádnou osobnost, nýbrž sestává z ryze neutrální duchovní energie Tvoření a je úložištěm lásky, vědění a moudrosti, přičemž tyto hodnoty ale zůstávají jen a pouze v její duchovní oblasti. Lidé se však o tyto hodnoty mohou učením a evolucí snažit a vědomě si je opět vypracovat. Přirozeně je rovněž neskutečná a obrovská hloupost tvrdit – jak to dělají křesťanská náboženství ve všech svých podobách – že Ježíš Kristus (Jmmanuel) prý vstal z mrtvých a odešel žít do nebe k bohu otci, v důsledku čehož prý možná přišel na Zemi v podobě mé osoby. Takové tvrzení je absolutně nesmyslné a patologicky hloupé, neboť jednou zemřelý člověk – a Jmmanuel alias Ježíš Kristus člověk bez pochyby byl – nemůže opět vstát nebo být probuzen k životu proto, že forma ducha zákonitě opustila zemřelé tělo do oblasti onoho světa, a nelze ji již vrátit zpátky. Krom toho Ježíš Kristus/Jmmanuel na kříži nezemřel, nýbrž byl ve stavu mdlob a zdánlivé smrti sundán z kříže a přinesen do hrobní jeskyně, kde byl svými stoupenci vyléčen a ošetřován, aby se pak opět probral a po krátké době uprchl do Damašku, Esei a do Indie. Tam založil rodinu, rozšiřoval dál své učení a zemřel ve vysokém věku asi 115 let v dnešním Šrínagáru, kde byl také v jedné hrobce pochován.

Ohledně lidské, Tvořením dané formy ducha je nutné ještě vysvětlit, že pokud je ještě ve stádiu potřeby lidského materiálního těla za účelem své evoluce, tak potřebuje čas od času svůj klid. Její posmrtný život, resp. její pobyt na onom světě je tedy čas od času nezbytný, aby vstoupila do evolutivního stavu klidu, ve kterém následuje rozšíření a posilnění energie ducha. Podobným způsobem se odehrávají klidové fáze i u všech materiálních forem života, jež vykazují fáze bdělosti a klidu, přičemž v průběhu klidové fáze dochází také k evolutivnímu rozšíření a posílení, resp. regeneraci psychických sil a sil po stránce vědomí. Z toho tedy vyplývá, že ani forma ducha člověka nemůže zůstat věčně v jednom materiálním těle, nýbrž čas od času musí přejít do svého posmrtného života – za účelem klidové fáze k nabrání sil a rozšíření energie – do oblasti onoho světa, aby se pak ve své době opět reinkarnovala do nějakého nového lidského těla. To znamená, že ani pro pozemského člověka – úplně jedno zda stvořeného na Zemi nebo původem z nějakého cizího světa – ani pro mimozemského člověka s fyzickým tělem neexistuje žádný věčný život. Ten tedy sám o sobě není možný z důvodu nezbytnosti klidové fáze formy ducha. Ani ohledně fyzického těla není věčný život na planetě Zemi (nebo na jiné planetě) možný, neboť každé materiální tělo je vřazeno do trvalého procesu proměny, tedy do vzniku a zániku.

Když sekta Raëliánů vytváří klony lidí a i bio-robotů a chce si tedy hrát na Tvoření, pak toto konání není jen veliký nesmysl, nýbrž mega nesmysl a slabomyslnost nemající sobě rovnou. I kdyby bylo možné zkopírovat celkovou genetickou informaci, jakož i veškeré vědomosti a úplně všechny zkušenosti, jeho myšlení a cítění, pak by z toho nebylo možné vytvořit věčný život pro člověka či klon závislých na tělu. Fantazie Raëla jsou absolutní nesmysl už jen ze všech výše zmíněných důvodů. Pokud by tedy bylo možné zkopírovat celkový genotyp nějakého člověka, pak by to v žádném případě nevedlo k prodloužení jeho života, protože by totiž vznikla zcela jiná osoba a tak tedy i jiná osobnost, která by se utvářela prostřednictvím zcela jiných okolních vlivů, životních okolností, životních dojmů, zkušeností, prožitků atd.

Pro všechny fyzické, resp. materiální formy života je charakteristická konečnost jejich existence, jejich života, přičemž se do toho počítá jak pozemšťan, tak i každý mimozemšťan. To je nevyhnutelná skutečnost, kterou nejsou schopni zapřít ani fantasté. Nemohou to zapřít ani ti, kteří se jednoduše nechtějí/nemohou srovnat s tím, že tato konečnost života je v materiální podobě inu jednou daná, a sice nezměnitelně. To tedy znamená, že i poté, co bude možné život zvýšit na několik stovek, či genetickou a lékařskou zručností dokonce jednou na 1000 let, což je však ještě hudba budoucnosti, bude člověk umírat a nebude se znovuzrozovat jako stejná osobnost. Klonování v sobě ovšem ještě skrývá mnoho rizik, dokonce velmi mnoho, neboť pozemšťan se nemůže opřít o žádné učiněné zkušenosti, přičemž vůdce raëliánské sekty tvrdí navzdory lepším znalostem opak (?). Následkem toho lze očekávat, že pokud tento sektářský guru a jeho věřící stoupenci nesmyslné klonování skutečně započnou, nevyhnutelně se mnoho, ba dokonce velmi mnoho, věcí nezdaří. Očividně ale nezná Raël, alias Claude Vorilhon, a jeho stoupenci v této věci ani skrupule, ani zodpovědnost vůči životu a možným nedozírným následkům jejich nezodpovědného konání. Co bude následovat potom, když pak vzniknou mutace, zrůdy nebo mrzáci, či jinak znetvořené bytosti, které se natolik nezdaří, že se stanou velkým nebezpečím pro bezpečnost lidstva a planety? Už jen z tohoto pohledu je neuvěřitelné, že si lidé přisvojují drzost, megalomanii a povýšenost, stavět se na roveň s Tvořením a přichází na šílené myšlenky, že by mohli měnit a zdokonalovat člověka. Z toho by se ovšem mohly dostavit věci, které již nebudou kontrolovatelné, neboť tak zlé zmatení, ve kterém jsou zajatí členové sekty a jejich sektářský vůdce, připomínají zatraceně silně kriminální machinace nacistů během druhé světové války. Pomysleme jen na doktora Mengeleho, nazývaného rovněž doktor Satan (česky Anděl smrti – pozn. překl.), když chtěl »oddělit« »hodnotný« život od »nehodnotného« a poslal na smrt lékařskými a chirurgickými zvěrstvy stovky tisíc lidí. Když se nyní tento rádoby důležitý sektář snaží protlačit do popředí svá šálení ve věci klonů, a tvrdí, že v jeho sektě jsou schopni za pomocí bádání vytvořit v oblasti umělého života nové životní formy, pak to jednoduše, mírně řečeno, neodpovídá pravdě, neboť klonováním se nevytvoří, ani nestvoří nový život, nýbrž jen změní, a sice tím způsobem, že se z existujícího života vyšlechtí změněný život. Tak to bude i poté, až se pozemská věda ve zkoumání klonů dostane v nadcházející době do fáze, která se ovšem nachází ještě ve vzdálenější budoucnosti, kdy bude vytvářet skutečně zdravé a normálního života schopné klony, což je v běhu lidského zkoumání a vývoje nevyhnutelné. Tyto klony budou ovšem jiné povahy, než si to tlučhuba Raël představuje.

Sektářský vůdce Raël rovněž tvrdí a vymýšlí si, že jeho naklonované živé biorobotické bytosti budou z masa a kostí, avšak bez vědomí. To je nesmysl, který nemá sobě rovného, neboť jak zákony Tvoření učí; žádný člověk – byť je to klon – nemůže existovat bez vědomí, neboť síla, která oživuje materiální tělo, je tvořivě-lidská forma ducha, jež je spjata s blokem celkového vědomí, ze kterého vždy vzejde osobnost. Když se proto forma ducha reinkarnuje do klonu, bude zároveň i zrozena – blokem celkového vědomí nově vytvořená – osobnost, resp. nové vědomí. Ani žádný klon není schopen žít bez toho, aby se do něj nereinkarnovala příchozí forma ducha z posmrtného života, resp. z onoho světa. Proto tedy zůstává nezodpovězenou otázkou, jak chtějí sektářský guru a jeho oddaní stoupenci probudit k životu klon bez vědomí. Zcela absurdní a zvrácená je již jen představa, pro kterou skutečně nelze nalézt žádné pochopení, že by mohl nějaký klon žít bez vědomí, resp. bez osobnosti. To platí i v tom ohledu, že by jednou bioroboti člověku převzali veškerou myslitelnou práci. Pomysleme jen na to, co by člověk dělal, pokud by již nemohl a nesměl pracovat, a pomalu a jistě by zakrněl jak ubohá kreatura, která je závislá na biorobotech. Takováto nemožná fantazie může skutečně pocházet jen z mozku člověka, který je líný pracovat a chce žít jen na úkor hloupých spolubližních, přičemž je zcela jedno, kdo tuto nesmyslnou fantazii vymyslel. V každém případě musí mít tento člověk odpor k práci – a pokud jsou to Raëliánovy Elohim, pak jsou všichni blouznivci, to by mělo být zjevné. Člověk, který má zdravou hlavu, myšlení, cítění a jednání, má také radostný a spokojenost podporující vztah ke své práci – a to by se člověku mělo vzít?

Z Raëlova ohlášení rovněž plyne, že všichni lidé budou mít jednoho dne osobní sexuální partnery v podobě klonu, které si každý člověk bude moci nechat zhotovit podle svých vlastních představ. Takové ohlášení vysoce předčí i Sodomu a Gomoru a svědčí o tom, že za těmito fantaziemi tkví ryzí sexuální chtíč, ve kterém se oddává každá s každým a každý s každou ve zvráceně zábavných sexuálních choutkách jen za účelem soulože, bez niterních citových a pocitových spojení. To je ovšem v rozporu se všemi ctnostmi a jakoukoliv důstojností člověka a je nutné to vykázat do říše úplné zvrácenosti a fantazie. Naštěstí jsou v této věci v celé mase lidstva jen jednotlivci, kteří propadli a nadále propadají těmto zvrácenostem, a pokud by to tak nebylo, pak by byl celý svět jen planetou prostitutů a prostitutek.

Raël dále šíří nesmysl, že klonové – bioroboti – prý velmi brzy nahradí domácí zvířata. Ostuda je už samo o sobě jen to, že se zvířata dávají do souvislosti s naklonovanými bytostmi, dávají se do vzájemného vztahu a tak se s nimi má zacházet jako s klony. Zvířata jsou živé bytosti, a jednou v budoucnosti to budou i klony, a jakožto bytosti si zaslouží úctu člověka – i když zvířata nepatří do obytných prostor lidí a je tedy zapotřebí je řadit podle jejich rasy a druhu, stejně tak je nutné, aby zvířata žila mimo lidské obytné prostory ve vhodných příbytcích.

Billy

Čtenářská otázka

Kdy přesně se uskutečnila emigrace genově manipulovaných a s nimi dobře smýšlejících do SOL-Systému, což se velmi přesně popisuje v poslední kapitole knihy »Proroctví a předpovědi«?

N. L. / Německo

Odpověď

Emigranti přišli z oblasti Síria, která je posunuta vůči našemu časoprostoru, přišli tedy z jiné dimenze než té naší. To znamená, že oblast Síria, ze které genově manipulovaní a s nimi dobře smýšlejících přišli, není identická s nám známou oblastí Síria, resp. systémem Síria.

Emigrace, které předcházela velmi dlouhá doba útěku skrze velké části Mléčné dráhy, se uskutečnila před přibližně 189 000 lety. To znamená, že v této době přišli uprchlíci a s nimi dobře smýšlející, tedy některá jejich uskupení, na Zemi. Jiná se usadila jinde.

Billy

Čtenářská otázka

Ve vysvětlení Asket ze dne 3. 2. 1956 je řeč o formách života, které před dlouhou dobou pronikly na Zemi a přejaly šílenství náboženství. Dříve než mohli zasáhnout jiné rasy cestovatelů, byl jeden z tří světů zcela zničen (Semjase-zprávy, strana 338). Je tím míněn svět v galaxii Nesar, který je uveden ve 34. kontaktu ze dne 14. 9. 1975 (Semjase-zprávy strana 452+)?

N. L. / Německo

Odpověď

Obě tyto události spolu nemají nic společného, neboť to zmíněné na straně 338 se odehrálo před 130 lety, počítáno od roku 1975, zatímco ta druhá událost, počítáno rovněž od roku 1975, se udála před 1067 lety.

Ohledně Semjase-zpráv (pojmenování knižní řady kontaktních zpráv Billyho s Plejaren – pozn. překl.) je zapotřebí ještě říci následující: Ptaah zjistil, že Amata (osoba, která byla pověřena, aby Semjase-zprávy opsala za účelem vytištění) nezahrnula do své opisované práce korigované chyby vzniklé v důsledku vysoké rychlosti psaní, kterou byly zprávy přístrojově-telepaticky předávané, takže Semjase-bloky – tak jak jsou vytištěny – obsahují chyby. Z tohoto důvodu se veškeré kontaktní zprávy nově a bezchybně přenáší do počítače a zpracovávají se do knižních děl pokaždé s cca 500 stranami.

Billy

 

15 let členství ve společenství FIGU

aneb osobní pohled zpět na rušnou dobu

Od počátku roku 1986, kdy jsem poprvé vstoupil na půdu Semjase-Silver-Star-Center v Hinterschmidrüti, se událo velmi mnoho. Když si vzpomenu na tu dobu, jak v létě celé osazenstvo FIGU pracovalo okolo střediska se senem, působí to již skoro nostalgicky. Samotné nakládání valníku se senem se provádělo ručně vidlemi. Nakládací vůz se opatřil až později – nejenom k mojí úlevě. Ve stáji ještě byly i dvě krávy, které se dojily ručně. Uveřejňování nových spisů FIGU probíhalo jen v malém měřítku, protože se tehdy technické možnosti při přípravě tisku omezovali jen na psací stroj Olivetti. Přesto se mohlo rok co rok vydávat slušné množství publikací. Naše stará dobrá tiskárna stále ještě plní své úkoly. Večer co večer se tehdy sedávalo v kuchyni a korigoval se OM, jehož vydání všichni s velkou netrpělivostí očekávali. V prosinci 1987 pak bylo čekání u konce a musím se upřímně přiznat, že jsem si jaksi těžko dovedl představit, jaké spisy měly ještě OM následovat. Dnes zjišťuji s překvapením: následovalo jich mnoho!

Hlavní práce mnoha členů byla údržba Centra. Práce se dřevem v lese, péče o zahradu, zaopatření krav a jiných zvířat, opravářské a vylepšující práce na pozemku a večerní korektury spisů atd. atp. utvářely tehdy život FIGU. Většinu spisů psal ještě Billy a psaní stran členů se tehdy ještě omezovalo maximálně na články v »Hlasu Věku Vodnáře«.

Počítač byl ještě hudbou budoucnosti a stěží někdo ve skupině věděl jaký je rozdíl mezi hardwarem a softwarem. Návštěvníci přicházeli a odcházeli – rovněž tak i podivné osoby, které poté, co v Centru poznali Billyho materiál, se později rázem vytahovali na veřejnosti, že mají »kontakty s mimozemšťany«. Období mezi lety 1984 a 1989 proběhlo ohledně Billyho (BEAM) kontaktů poměrně klidně, protože v důsledku zdravotního zhroucení už nemohl sepisovat kontaktní zprávy a kontaktů ubylo. Teprve od roku 1989 přicházeli Plejaren na návštěvu opět častěji. Jednalo-li se zprvu převážně o mimozemšťana jménem Ptaah, pak se později začali objevovat i další návštěvnice a návštěvníci jako: Florena, Zafenatpaneach, Samjang, Sudor, Nefratisa, Tanissa, Fetanika, Taneta, Gaudon, Enjana a Queda atd.

Počátkem devadesátých let se rozběhla nová fáze. Někteří členové FIGU začali objevovat a používat počítač pro FIGU jakožto nový nástroj. Představa, vést jednoho dne dokonce na internetu vlastní webovou stránku a starat se o fórum, byla tehdy ještě z daleka nepředstavitelná. Ve své podobě to započalo vznikat až teprve v roce 1995.

Mezitím jsem byl několikrát svědkem nočních pozorování lodí a naslouchal jsem vyprávěním jiných svědkyní a svědků ze skupiny. Guido Moosbrugger uveřejnil po dlouhém boji o nakladatelství svou knihu »… a přece létají!«, a při pořádání přednášek a výstupech na veřejnosti se u mne začala objevovat určitá rutina.

Billyho Eduarda Alberta Meiera jsem se během stovek rozhovorů naučil poznávat stále lépe. Dodnes mohlo být rozhovorů dobře přes tisíc. Bylo mi svěřeno mnoho informací ohledně pozadí celé věci, událostí, souvislostí a příhod ohledně jeho kontaktů. Rovněž jsem byl seznámen s důkazy, komentáři, vyšetřovateli, vědci a podporovateli, kteří se případu ujali. Na druhou stranu jsem se i naučil poznávat intriky a machinace odpůrců případu, jejich falešné zprávy, lži a podvody, stejně jako mnohé atentáty a útoky proti BEAM. Neustále jsem přicházel do styku s hledajícími a esoteriky, kteří na cestě hledání svého »gurua« a »svatého« věřili, že ho našli v Billym Meierovi. Z tohoto omylu však byli členy FIGU v Centru vyvedeni.

Ještě před několika lety přicházeli návštěvníci o nedělích do Centra v Hinterschmidrüti, aby položili své otázky, na místě diskutovali a vyjádřili své názory. Hinterschmidrüti leží docela stranou, a proto se zpravidla snažili a snaží do Centra přijít pouze lidé, kteří se v nějaké podobě skutečně věcí zabývali a důkladně se jí zaobírali – avšak také kritici a příznivci a žel i členové sekt atd.

To se příchodem internetu od základu změnilo. Návštěvnice a návštěvníci na internetu se stali neosobními. Skrývají se za anonymitou, IP-čísly, synonymy, absencí identity a nezávazností. Pro mnohé se stalo mnohem jednodušší kritizovat předpojatě a z plna hrdla ze skrytu, beze jména a v anonymitě.

Internet je konsum, nabízí hojnost informací, kterou ve své podstatě nikdo nepotřebuje. Internet také otvírá »surfujícím« dveře a brány k tématům, nad kterými se předtím jen stěží zamýšleli. Často se mi zdá, že »Billy« Meier (BEAM) a jeho kontakty s plejarische federací se pro mnohé na internetu staly jen ryzí senzací. Často jde zjevně prostě jen o to, uspokojit po dobu několika myších kliknutí vlastní chtíč po senzaci.

Internetová statistika naší domovské stránky to ukazuje jasně. Především se prohlíží a stahují fotky UFO. Učení ducha nebo informace o pozadí věci lidi nezajímají nebo jen stěží či málo. Nuže ale …! – I když v podstatě rozsah svého internetového objevu nemohou ihned pochopit, jednou lidé budou nějakým způsobem konfrontováni s naším naléháním a naší misí. Dnes, cca 15 let poté co jsem byl přijat za člena FIGU, sedím často u monitoru počítače a sleduji komentáře našich návštěvnic a návštěvníků na internetovém fóru. Coby moderátor společně se Stephanem a Günterem mám z pověření FIGU úkol odpovídat na otázky v »kybernetickém prostoru«. To ovšem není vždy jednoduché. Na základě skutečnosti, že mnoho našich návštěvnic a návštěvníků přistanou na našich stránkách díky jednomu obyčejnému kliknutí myší a zajímají se v první řadě o fotky UFO, jsou i jejich otázky, komentáře a výroky odpovídající.

Rýpe se a provokuje – často jen z principu a z důvodu šťouralství. Návštěvníci fóra kritizují FIGU a Billyho Meiera, haní a ponižují, stejně tak dochází i k obviňování ze lží a falšování. Rozšiřuje se velká neúcta, neboť na internetu se člověk nemusí dívat svému protějšku do očí a nemusí nést zodpovědnost za své jednání.

Přirozeně se nedá nic namítnout proti zdravé kritice. »Doufám«, že se tím lidé naučí rozpoznávat a oddělovat zrno od plev.

Anonymita a bezejmennost na internetu ovšem způsobují neomalenost. Často se pokládají otázky, které jsou již v bulletinech, na fóru nebo někde jinde na internetové stránce důkladně vysvětlené a vyložené. Vyhledavač navíc umožňuje hledat dle klíčových slov. To má ovšem hodně co společného s prací, skutečným zájmem, hledáním a bádáním. To je ovšem nepohodlné a bere to vítr z plachet zaslepeným malicherným posuzovačům. Pro mnohé se zdá být zásada: »Co být nemůže, to být ani nesmí!«

»Repetitio est mater studiorum« – opakování je matka veškerého studování. To je moudrosloví, které mám pořád na paměti, když sedím u počítače a čtu komentáře na fóru naší webové stránky, a po tisící píši odpověď na komentáře typu: »Billy Meier lže, fotky jsou falšované, jak to chcete dokázat, jste přece sekta« atd., atp.

Pak si přeji více klidu a trpělivosti a slyším Billyho říkat: »Vůle člověka budiž jeho blaho«. Jak máme ještě dokázat »důkazy«, a obdivuji Billyho trpělivost, kterou již skoro šedesát let projevuje a kterou se naučil již v raném dětství.

Hans-Georg Lanzendorfer / Švýcarsko

 

Překlad a korektury Jan Bayer, Petr Diosegi