Důležitá informace k číslu pí (π)!

Důležitá informace k číslu pí (π)!

Kdo disponuje nějakým vyšším školním vzděláním a/nebo pracuje v nějakém technickém oboru, jistě byl v rámci svého vzdělávání, resp. činnosti, konfrontován s číslem pí. Takzvané Ludolfovo číslo, které je v rovnicích znázorňováno coby řecké písmeno π (pí), udává poměr obvodu kruhu k jeho průměru a jedná se o základní výpočetní faktor v mnoha technicko-fyzikálně-vědeckých oblastech od architektury až po astrofyziku a kvantovou fyziku atd. Kdo se zajímá o historii tohoto čísla, resp. o toto číslo samotné, tomu lze doporučit, aby se podíval do lexikonu, resp. našel si na internetu odpovídající informace.

V matematice a všeobecně v technických vědách je jednota v tom, že číslo pí reprezentuje hodnotu 3,1416…, přičemž ty tři tečky poukazují na to, že za těmito čtyřmi čísly po čárce následují ještě mnohé další. Konkrétně číslo říká, že kruh o průměru 1 metr má obvod 3,1416… metru, což ale žel neodpovídá, neboť tato hodnota je chybně! Je tu ale dobrá zpráva: Správné číslo pí, totiž 3,1446…, bylo mezitím vypočítáno a jeho správnost byla prokázána, a sice díky Harry E. Learovi ze státu Idaho (USA). Jeho návštěvu v Semjase-Silver-Star-Centru ze dne 3. 9. 2017, společně s jeho ženou Nancy, si beru jako příležitost k tomu, abych objasnil předchozí události, které vedly k této – z hlediska vědecké historie řečeno – památné události, resp. výsledku. Opět se přitom ukazuje, že na základě cenných a nesmírně rozmanitých informací, které »Billy« Eduard A. Meier (BEAM) a jeho plejarische přátelé – jako ostatně i jiné osobnosti patřící k linii formy ducha Nokodemion – poskytují, resp. zprostředkovali, byly do oběhu uvedeny průkopnické záležitosti, které pozemskému lidstvu přinesly již nesmírně mnoho dobrého a nadále ještě přinesou.

Abych vylíčil průběh, který konečně vedl ke korektuře čísla pí, musím začít poněkud zeširoka a začnu proto 127. kontaktní zprávou ze dne 3. února 1980 (»Plejadisch-plejarische kontaktní zprávy«, blok 3, strana 433+):

Billy  Pak tedy něco brzy vyjde najevo. Nyní ale ještě jedna otázka: Před delší dobou jsem se tě zeptal na celkový počet všech prvků v Univerzu (míněny jsou chemické prvky z periodické tabulky – pozn. překl.). Tehdy jsi mi řekla, že o tom nesmíš podat žádnou informaci, ledaže by pozemšťané sami na toto přesné číslo přišli. Nyní k tomu mám nově dotaz na počet prvků, a zda existuje v Univerzu nebeské těleso, kde by se tyto prvky vyskytovaly všechny společně?

Semjase  Takové nebeské těleso neexistuje, neboť by to bylo proti zákonům Tvoření.

Billy  Ach tak. Je to správně, že celkový počet všech prvků dělá 280?

Semjase  Jak jsi přišel na tento výsledek?

Billy  To jsem nebyl já, mé dítě, nýbrž Guido (pozn. Moosbrugger). Sám jsem pouze spočítal, že to musí být zřejmě správně, neboť totiž vyšlo, že toto číslo – znásobeno v sedminásobné podobě s původní výškou Gízké pyramidy – dává na desetinu přesně dnešní rychlost světla.

Semjase  Ty jsi prostě nepochopitelný. Počet prvků je totiž správný, stejně jako tvůj výpočet se sedmerým znásobením původní výšky pyramidy. Konečný výsledek skutečně dává přesné číslo současné světelné konstanty.

Billy  Jak vlastně Guido narazil na číslo 280, to přesně nevím. Pouze mi napsal vzorec pro výpočet. Důležité přitom však je, že základní číslo 280 souhlasí, se kterým jsem mohl nadále počítat a provádět prověrky. Tak jsem prostě přiřadil k těmto 280 číslo výšky pyramidy, a pak znásobil výsledek v jednorázové sedminásobné podobě, z čehož pak vyšel výsledek rychlosti světla.

Semjase  Neměl bys tyto výsledky ale ještě dávat příliš mnoho ve známost.

Billy   Myslíš, že o tom mám mlčet?

Semjase  Jistě, přinejmenším o číselných hodnotách skutečné původní výšky pyramidy. Ta je ještě dosud pozemským vědcům v určitých vědních oborech neznámá, a nebylo by dobré, pokud by se ji už nyní dozvěděli. Za dva až tři roky už ale zveřejnění tohoto čísla nebude hrát žádnou velkou roli. Do té doby by ses měl mít na pozoru.

Billy  Dosud počítají ti, jež se těmito věcmi zabývají se zcela chybnými údaji ohledně výšky pyramidy, v důsledku čehož vznikají chybné závěry a nové chybné výsledky.

Semjase  Jistě, ale všechny tyto záležitosti jsou mnohem rozvětvenější, než si je v tomto okamžiku možná představuješ. Údaje pyramidy sahají až do fyziky a do mnoha jiných vědních disciplín. A tyto údaje představují základní vzorce pro zcela určité výpočty, které povedou k obrovským vynálezům všeho druhu a ohromnému pokroku. Pokud by se tyto vynálezy a pokroky iniciovaly už nyní vyzrazením pravdivých údajů, pak by se narušila určitá evoluční cesta, v důsledku čehož by se na Zemi vinou pozemšťana vyvolala ještě mnohem větší katastrofa, než jak tomu možná bude v příchozí budoucnosti. Zmínění pravdivých údajů by vedlo k výpočtům a poznatkům, které by pozemským vědcům ukazovaly cesty a možnosti, které ještě nemají pod kontrolou a které by tím mohly skončit jen v beznadějné katastrofě.

Billy  Rozumím, pak se musím mít na pozoru, aby žádný člen skupiny tyto údaje nevytroubil, neboť jedna či dvě osoby je znají.

Semjase  Musíš je bezpodmínečně upozornit na nezbytné mlčení.

Billy  To udělám. – To se vztahuje ale jen na údaje pyramid, že?

Semjase  Jistě, jedná se jen o ty.

 

O mnoho let později, dne 19. června 1993, během 246. kontaktního rozhovoru (»Plejadisch-plejarische kontaktní zprávy«, blok 7, strana 189+), se Billy opět vrátil zpět k výše uvedenému rozhovoru:

Billy  Pak tu mám opět další otázku: Jednou jste mi vysvětlili, že v celém Univerzu údajně existuje 280 prvků – poté, co na to Guido díky svým výpočtům narazil. Pak jsem vypočítal, že původní výška pyramidy v Gíze měla 152,955347 metrů, což jste mi potvrdili. Také jste k tomu řekli, že dnešní výška asi 136,8 metrů vznikla proto, že staří Egypťané atd. prý z pyramidy odnesli tak mnoho materiálu, že její velikost o tolik klesla. No a pozemští vědci tvrdí, že Velká pyramida v Gíze prý měla původně výšku 146,6 metrů, což ale podle mých výpočtů a podle vašich výpovědí neodpovídá pravdě. Původní výška obnášela skutečně 152,955347 metrů, což převedeno na kilometry odpovídá přesně vzdálenosti Země-Slunce, a tím tedy jedné astronomické jednotce, tedy AU. To je fakt, který si odporuje s nepřesnými údaji pozemské astronomické vědy ve věci vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Zajímavý je nyní i další výpočet, který jsem tehdy zhotovil, a sice totiž, že z přesné výšky pyramidy, resp. z přesné vzdálenosti Země-Slunce a počtu všech 280 prvků lze vypočítat dnešní a velmi přesnou rychlost světla, když si k tomu člověk přibere koeficient násobení 7. Výpočet pak zní následovně:

280 x 7 = 1960 x 152,955347 = 299 792,48012

Takže konečným výsledkem je dnešní rychlost světla, která obnáší 299 tisíc a 792,48012 kilometrů za vteřinu. Tento výpočet jsem tehdy nesměl dát otevřeně na vědomí, jakož ani přesné číslo prvků. Otázka k tomu nyní je, zda tyto mnou sestavené výpočty musí i nadále podléhat utajení, anebo se o tom už teď smí otevřeně hovořit?

Ptaah  K dalšímu utajování už nejsou žádné důvody.

 

Dne 3. února 1995, během 251. kontaktu, pak BEAM zahrnul do kontaktní zprávy 23 stran s proroctvími a předpověďmi, přičemž poukázal na potřebu korektury čísla pí následujícím způsobem (»Plejadisch-plejarische kontaktní zprávy«, blok 7, strany 336 a 340):

»... To vše půjde ruku v ruce s mnoha novotami a objevy v technice a vědních oborech, neboť rok 1995 a následující roky přinesou nesmírně mnoho průlomů ke změně civilizace. K tomu v nadcházející době přispěje i faktor, že se konečně rozpozná a odstraní chyba ve výpočtu čísla pí. ... Teprve nyní se vlastně správně rozpozná, že Slunce je umírající hvězdou a že zánik SOL-systému je tedy již předurčen, třebaže Slunce bude dál existovat ještě asi 4,1 miliardy let, avšak poté už jako mrtvá hvězda, kterou po této době pohltí a zlikviduje černá díra. Vědci tedy začnou pracovat na nejvyšší výkon – a najdou při tom chybné výpočty, na nichž se zakládá číslo pí. Odstraněním chyby a nynějším správným výpočtem čísla pí budou vědci pomocí své neobyčejně vyspělé techniky schopni využívat pro Zemi nepředstavitelné energie, a to tak, že v široké oblasti Mléčné dráhy dokážou odvádět energie z černých děr a zužitkovávat je pro Zemi. V této době však bude vědcům ještě odepřeno proniknout až do centra naší galaxie, aby »napíchli« i tamní černou díru. To však prozatím ani nebude nutné, neboť okolní objekty budou pro získávání energie pro Zemi zcela dostačující. Toto nové získávání energie, jakož i povaha energie samotné, umožní pozemšťanům následně vyvinout nové formy cestování Vesmírem, v jejichž důsledku a rozšíření se stane skutečností i onen cestovní a dopravní faktor, jenž se bude v roce 1995 a ještě dlouhou dobu v budoucnosti označovat za blouznění a nemožnost, stejně jako tomu bylo i ve všech dobách předtím – totiž cestování časem.«

 

Těchto 23 stran bylo neprodleně přeloženo do angličtiny a náležitě uveřejněno, což očividně po celém světě zaznamenaly různé osoby zběhlé v matematice a to je motivovalo k tomu, aby se intenzivně zabývaly Ludolfovým číslem pí a našly chybu. Byl to pak člen »Základní skupiny 49« Guido Moosbrugger, který jako první vypočítal správné číslo pí, jak vyplývá z následujícího výňatku z rozhovoru ze dne 3. února 1998 u příležitosti 260. kontaktu (»Plejadisch-plejarische kontaktní zprávy«, blok 7, strany 483+), přičemž odpověď od Ptaah je nutno si vyložit pozitivně a při chybném výsledku by dopadla odpověď jinak. Jak plyne z Guidova ručně psaného výpočtu, opírá se o dříve zmíněnou, původní velikost Cheopsovy pyramidy:

Billy  To jsme si právě mysleli. – Zde mám teď výpočet čísla pí. To celé je práce Guida, jak je ti jistě patrné už podle rukopisu. Otázka je teď ta, zda ty výpočty souhlasí a jsou tedy přesné.

Ptaah  Velmi obdivuhodný, tento výpočet, ale ještě je příliš brzy, abychom o tom směli podat přesná vyjádření.

Billy  Této odpovědi jsme se už obávali, ale chtěli jsme to právě vyzkoušet.

Ptaah  Přirozeně, rozumím, ale musím skutečně zůstat u své výpovědi. Pokud bych na to přistoupil, pak bych se musel provinit proti našim direktivám; něco takového ale my neděláme.

Tolik tedy výňatky z kontaktních zpráv.

 

Nuže, kromě Guido Moosbruggera byla informace k číslu pí v 251. kontaktní zprávě i pro Harry E. Leara spouštěcím faktorem, který po několikaleté činnosti konečně přinesl úspěch, totiž k potvrzení správného čísla pí o hodnotě 3,1446…! Jeho prezentaci důkazů si mohou zájemci přečíst, posoudit, přepočítat, resp. pochopit na jeho webové stránce:

http://www.measuringpisquaringphi.com

Na tomto místě chci uvést »speciální experiment« za účelem dokazování, neboť je natolik originální a samo sebe vysvětlující, že se člověk táže, proč (dle mých vědomostí) ještě nikdo předtím tento čin nezrealizoval. Harry Lear nechal vyfrézovat počítačem řízeným obráběcím strojem (CNC) kolo o přesné velikosti 1 metru v průměru z dřevěného bloku, který sestával z několika křížových klížených vrstev. Poté měřil jeho obvod pomocí metru a zdokumentoval celé měření na videu. Vysoce zajímavé a hodné zhlédnutí!

Využití správného čísla pí, jak BEAM výše zmínil, povede k netušeným pokrokům. Mnohé z konstant, které mají souvztažnost s číslem pí, musí být přepracovány, resp. korigovány, kromě jiného např. »Planckova konstanta«, jak mi Harry Lear řekl, přičemž mně samotnému je tento pojem »španělská vesnice«. Mezitím kontaktoval Harry Lear různé vědce, kromě jiného ve Francii, kde se má v Paříži uschovaný »prakilogram«, v podobě kovové koule, nahradit koulí z křemíku. V této věci už běží patřičné experimenty. Měřený počet atomů v silikonové kouli má být stabilnější než ty v současné kouli prakilogramu, ze kterého zjevně atomy »mizí«. A protože je kilogram základem pro mnoho správných měr atd., je přirozeně rozhodující, zda se výpočty v této věci zakládají na správném nebo chybném čísle pí.

Závěrem budiž odkázáno na – dle mého názoru – největší překážku na cestě k uznání správného čísla pí, resp. Ludolfova čísla, totiž vědecká obec! Jak mi Harry Lear líčil, jeho dosavadní zkušenosti s »vědeckými institucemi« poukazují totiž na to, že to bude tuhá cesta, než směrodatní »správcové vědomostí« a »strážci obročí a statusu« na vyšších akademických místech začnou přemýšlet jinak a přivlastní si to, co by měl být základní úkol vědy, totiž »vytvářet vědomosti«. Vytváření vědomostí znamená totiž neustálá otevřenost vůči novým poznatkům a akceptování faktů – samozřejmě na základě odpovídajícího nezaujatého ověření –, a sice i tehdy, když to znamená, že to, co bylo dosud považováno za všeobecně platné, se musí zamítnout, resp. zrevidovat. Pohlédneme-li přitom na skutečnost, že nám viditelné Universum představuje pouhopouhý jeden ze sedmi pásů »Tvoření Univerzálního vědomí«, anebo že stavba hmoty od atomu »dolů« a až po nejjemnohmotnější duchovní energii pojímá co do velikosti, resp. jemnosti sedm stupňů, pak je jasné, že věda a následně i společnost musí ujít ještě velmi dlouhou cestu. Jasné je také to, že vědci po této cestě půjdou, prostě rychleji či pomaleji, podle jejich odpovídající flexibility vědomí, a rovněž podle toho, jak rychle se začne využívat správného působení čísla pí.

Christian Frehner, Švýcarsko

Výňatek z FIGU Zeitzeichen č. 77, strana 7-10 (německá verze zde)