Výňatek z 575. oficiálního kontaktního rozhovoru z 5. prosince 2013

Billy        … Ale nyní něco jiného: Teď se zase konala jedna klimatická konference, z níž jako obvykle nevzešlo nic pozitivního. Vždyť takovéhle konference jsou ryzím idiotstvím, jelikož pravá příčina zničení klimatu není rozpoznána a nic se proti ní nepodniká. Celý problém změny a zničení klimatu lze řešit pouze za pomoci celosvětového radikálního zastavení porodnosti, které musí drasticky zredukovat přelidnění. V tomto ohledu by se tedy muselo přistoupit k patřičným opatřením, které by ve svém důsledku zmírnily i ničení životního prostředí. Velkým katastrofám, které budou nyní přicházet, sice již tímto způsobem zabránit nelze – což jasně dokládají i mé předpovědi, které jsem učinil v 50. letech minulého století –, nicméně v budoucnu by šly ještě horší důsledky zmírnit a částečně dokonce zcela zamezit. Avšak dokud bude ještě vzrůstat přelidnění, budou dopady po stránce ničení klimatu, přírody, zvířectva a rostlinstva, resp. hubení živočišných a rostlinných druhů, čím dál horší a katastrofálnější. To se vztahuje i na škodlivé dopady na zdraví lidí, kteří budou stále častěji postihováni chorobami a nákazami, namnoze smrtelně. Záleží tedy na vládách a úřadech, aby podnikly ty správné kroky, ovšem k tomu je vyzýván i každý jednotlivec. Avšak i v rodinách to jde od devíti k pěti, a to nejen proto, že se bezuzdně přehání plození dětí, ale i proto, že se vytrácí správné sociální chování atd., jakož i skutečně dobré vzdělání, lidskost a obsáhlé nesení zodpovědnosti. Kvůli tomu se rodina stává líhní všeho zla, kriminality a zločinnosti. Přitom však hraje velmi podstatnou roli i náboženská a sektářská víra, jelikož ta lidi zrazuje od toho, aby vnímali skutečnost a pravdu skutečnosti, a uvádí je v omyl a do zkázy. Z toho důvodu lidé ani nechápou, že pomoc, uzdravení a záchranu nepřináší náboženská ani sektářská víra, ale výhradně jasné a skutečné vědění. Časy převratných událostí, jež byly od 50. let 20. století stále znovu a znovu předpovídány, se dostavují již celá desetiletí, a ustavičně se stupňují. Všechny ty přírodní katastrofy, které se v masivní míře objevují, svědčí o správnosti těchto předpovědí, takže dnes je již nikdo nemůže vážně popřít. I přesto však existují chytráci, hlupáci a odpůrci, kteří všechno zesměšňují a věří, že všechno vědí lépe. Hloupost těchto lidí – a to se žel týká většiny lidstva – žel nezná mezí, a proto se v globálním ničení všech myslitelných podob pokračuje dál jako doposud, aniž by se tomu všemu učinila přítrž. Lidé na Zemi tak spějí do temné a smrtící zhouby, padají z jedné katastrofy do druhé, puzeni a biti pěstí svého vlastního nerozumu a své namyšlenosti. Oni sami jsou titány, kteří zdvíhají pěst proti sobě samým a proklínají tak svůj osud, který si sami vytvářejí. To proto, že bludně věří, že na tom nenesou žádnou vinu. Leč gigantická a mstivá pěst jejich vlastního nerozumu, namyšlenosti a velikášství si od nich nyní žádá svou daň, kterou musejí bolestivě splácet, neboť nežijí ve smyslu tvořivě-přírodních zákonů a přikázání, nýbrž jen ve lži a klamu – plni zášti, lačnosti, choutek a mánií, v přítomnosti vražd, válek a jiných zločinů a násilných skutků. Lidé na Zemi žijí své životy, leč nikoliv ve smyslu tvořivě-přírodních zákonů a přikázání. Hanebně a špinavýma nohama dupou po pravé lásce a dobrotě života a všech zákonů přírody, přičemž tvořivá příroda ve své všudypřítomné velkorysosti jejich ďábelské počínání velmi dlouho přijímala a stále poznovu jim dávala poslední šanci. Leč lidé na Zemi nedbali ničeho a v běhu všech šesti posledních desetiletí (počítáno od 50. let 20. století) – během nichž byly stále znovu poskytovány předpovědi za účelem pozitivní změny – nepodnikli nic dobrého ani pozitivního pro to, aby všechny ony předpovězené katastrofy odvrátili. A tak přelidnění i nadále krutě vzrůstalo a vinou celého tohoto nerozumu lidstva byla destruktivně zasažena i celá příroda a klima, následkem čehož se odehrávalo stále více přírodních katastrof a i ničení klimatu mohlo nehorázně eskalovat – a dnes vědci, bagatelizujíce, řeční »jen« o změně klimatu. A to činí i přesto, že probíhá destrukce klimatu zaviněná lidmi na Zemi vší tou katastrofální devastací, kterou vinou přelidnění svými nezodpovědnými machinacemi proti přírodě, zvířectvu, rostlinstvu a planetě samotné způsobili. Při tom hraje nedozírně velkou roli i drancování zemských zdrojů a vypouštění obrovských mas jedů, toxických zplodin a emisí z motorových vozidel, letadel a lodí, stejně jako ale i spalování fosilních paliv a zástavba, zabetonování a absolutní vydrancování obdělávatelné půdy, přičemž nehovoříme o průmyslovém vysoušení potoků, řek, jezer, ba dokonce moří, kupř. za účelem zavodňování nepotřebných květinových farem anebo dobývání zemských zdrojů atd.

Lidé na Zemi měli od 50. let minulého století ještě dosti času na to, aby pomněli1 na pravou lásku a věrnost k přírodě a planetě a také na planetě odpovídající počet obyvatel a aby nalezli cesty zpět k tvořivě-přírodním zákonitostem. Leč každou jednotlivou šanci vědomě, sobecky a pohrdlivě přešli a hanebně zašlapali do země – neboť lidé chtěli žít svůj vlastní život a zbavit se své vlastní zodpovědnosti. Z příčiny této žili svůj život v sobeckosti, plni choutek a lačnosti – stejně jako tomu bylo odjakživa, leč od doby 20. století toto nastalo v hojnější a překypující míře –, a žili tedy život v zášti, pýše, mocichtivosti, válkách a zvrhlostech. Jiní oproti tomu propadli kriminálním či zločinným intrikám, vzdáleni pravých tvořivě-přírodních zákonů a přikázání života. To se však již dlouho vymstívá a tak je tomu i v přítomnosti a bude tomu tak i v době budoucí. Již překročena jest hranice, před níž by se bývaly všechny mocné přírodní, klimatické a planetární katastrofy daly zmírnit a zamezit, neboť nyní jde už jen o to zabránit tomu ze všeho nejhoršímu, totiž tomu, že se pozemské lidstvo dalším nárůstem svého přelidnění dovede ke kolapsu a v největší míře se samo vyhladí. Tato doba se nyní skutečně přibližuje, neboť první známky tohoto dění jsou již v nejrůznější podobě patrné, třebaže to lidé na Zemi dosud nepozorují anebo pozorovati nechtějí, a to ani ti »moudří« vědci, kteří přece chtějí vědět všecko a považují se za veličiny par excellence. Avšak budoucnost prokáže, byť to bude teprve budoucnost vzdálenější, že předpovědi tkví v pravdě. Na celém dění se nebudou podílet jen choroby a nákazy, ale i bída a nenávist, zločinnost, válečné skutky, nedostatek místa k životu, zamořování země, nedostatek pitné vody, ohromné přírodní, klimatické a planetární katastrofy, mocná a plenivá zemětřesení, sopečné výbuchy a mnoho jiných činitelů, které negativně ovlivní životy lidí, a mnohým dokonce život znemožní. Leč pozemské lidstvo nepodniká nic pro to, aby se této těžké a pustošivé době dokázalo postavit, neboť většina myslí nanejvýš jen do vzdálenosti špičky svého nosu, jelikož je zaměřena zcela a pouze sama na sebe a věnuje se jen svému vlastnímu osobnímu blahu, starostem a bolestem. Věnovat myšlenky Zemi, přírodě, zvířectvu, rostlinstvu a klimatu, to považuje většina světové populace za nesmyslné a neužitečné mrhání časem. To se však vymstívá již celá desetiletí, totiž od oné doby, od níž přelidnění stále více eskalovalo a vystupňovalo se již na 8,3 miliardy. A bude se to vymstívat i nadále a čím dál tím více, až po samý zánik civilizací, ba možná i po vyhlazení a zničení největšího dílu lidstva. Lidstvo si tedy musí velmi rychle položit otázku, jakým směrem se chce vydat, zda do lepší budoucnosti, která se bude navraceti do normálu, anebo do definitivní zkázy. A jelikož se to týká celé masy lidstva, týká se to i každého jednotlivce. Otázka ohledně budoucího směřování je tedy mířena především na jednotlivce, neboť mnoho jednotlivců tvoří úhrnem celé lidstvo, které na Zemi žije, ve světě disharmonie, necitelnosti, zášti, žárlivosti, nepokoje, egoismu, teroru, válek, kriminality a zločinnosti. Všechny tyto zlé, špatné a negativní zvrácenosti v tak masivní míře, jako je známe dnes, v dřívějších časech ještě nikdy nenastaly – vyplynuly teprv z nezodpovědného přelidnění.

Právě jednotlivce se ponejvíce týče otázka, kam jeho nezodpovědné konání ohledně dalšího nárůstu přelidnění má vést. Žádán je rozum, chápavost a zodpovědnost jednotlivce, neboť k bídě, nouzi, zničení planety Země a destrukci přírody, zvířectva, rostlinstva a klimatu přispívá každý. Už jen drancování zemských zdrojů za účelem produkce skleníkových plynů, plastů a všemožného spotřebního zboží, stavebních materiálů a zbytečných předmětů, vyráběných coby luxusní zboží za účelem vysokého životního standardu, způsobuje nehoráznou devastaci a již nezvládnutelné hory odpadků a masy smrtících jedovatých látek a plynů. Jimi nejsou otravováni jen lidé, nýbrž i příroda, svět zvířat a rostlin, zelenina, plody a všechny ostatní rostliny sloužící jako potrava, ale také vodní toky, atmosféra, vzduch, který dýcháme, a potraviny všeobecně. A je jen zákonitým důsledkem, že z toho vyplývá mnoho nemocí a nákaz, a tento důsledek povede nezachranitelně do záhuby, nebude-li šílené narůstání přelidnění radikálně a rychle zastaveno. Už jen rakovinová onemocnění, která na celém světě postihují mnoho miliónů lidí – kteří onemocněli vinou lidmi produkovaných a do přírody a okolí vypouštěných jedů, jakož i vinou dalších toxických látek přidávaných do potravin – přináší již dnes lidstvu nevýslovné utrpení. Do toho nepočítáme finanční náklady, které choroby a nákazy způsobují, takže klienti zdravotních pojišťoven musejí platit jako mourovatí. Máme zde však i topení, která jsou v miliardových počtech poháněna topným olejem, k jehož získání a použití se těží a rafinuje ropa. Jsou zde však i miliardy automobilů pro přepravu osob, jakož i lodě, letadla a nákladní přepravní vozidla, která vypouštějí do vzduchu kvanta jedovatých emisí a zamořují životní prostředí. Opomenout však nelze ani vojenská vozidla a letadla všeho druhu, která jsou závislá na všech zemských zdrojích a s nimiž jsou vedeny války, které pozemskému lidstvu, přírodě, zvířectvu a rostlinstvu přinášejí bídu, nouzi, smrt, zkázu a destrukci, a navíc také destruktivně zasahují zemské klima a planetu. O tom jsem častokrát psal již od 50. let minulého století a své předpovědi jsem poskytl vládám, novinám, časopisům a radiostanicím, ale nenásledovala žádná reakce, a to ani do dnešního dne. Například 16. září 1964 jsem v Kábulu, Afghánistánu, sepsal a celosvětově rozeslal článek, který zde chci z velké části připojit a následně s tím, co jsem již řekl, uveřejnit v bulletinu. Ty ovšem ten článek znáš, takže ti jej nemusím celý předčítat, ale jednoduše jej přičlením ke zprávě s naším rozhovorem.

Ptaah  S tím jsem srozuměn.

Billy  Zde tedy následuje řečený článek, přičemž má být však tematizováno jen to, co se vztahuje přímo k věci, tedy pouze to, co je důležité s ohledem na přelidnění a jeho následky, přičemž je v textu zahrnuto několik málo změn. (…)

Článek z 16. září 1964

Člověče na Zemi, bloudíš na cestě zkázy, na cestě disharmonie s přírodou a tvořivě-přírodními zákonitostmi. Tápeš na cestě smrti, jež ústí v bezednou propast, jež číhá na tebe plna neuvěřitelných hrůz a smrtelné zkázy a chce tě krvavými pazoury strhnout do sebe a nemilosrdně rozdrtit. Obří kostnatá pěst tvé mstící se nechápavosti a tvého nerozumu tě vytrhne ze života a vrhne tě do jícnu vše hubivého zničení. Tvořivě-přírodní zákony ti ještě skýtají poslední skutečnou šanci – tobě, lidstvo, a tobě jednotlivče této Země –, aby ses mohl uchránit před mučivým koncem, jejž převratné události již v současné době ohlašují a budou jej ohlašovat i v době nadcházející. Člověče na Zemi, stále ještě máš skutečně již tu nejposlednější šanci, které se můžeš chopit, abys ještě zabránil tomu nejhoršímu, leč pomysli na to, že zakrátko již bude příliš pozdě, neboť poté nastane pláč a skřípění zubů, jak je od nepaměti tradováno. Celá tisíciletí popisované předzvěsti této nové doby, totiž již do závratna vystupňované katastrofy všeho druhu, svědčí o tom, že čas naplnění proroctví již nadešel a že převraty se již nedají zastavit, ale již jen zmírnit ve svých nejhorších důsledcích. I dochovaná proroctví o znameních na nebi stala se skutečností, neboť ta jsou již léta vídána a pozorována ve všech denních i nočních hodinách ve všech zemích světa, byť jsou žel často chybně vykládána a zesměšňována. To jsou však znamení doby, jako kupř. ohnivé koule, výbuchy paprsků v atmosféře, atmosférické fenomény spojené s elektromagnetismem Země, podivné mraky a mlžné útvary, které po stovkách vypadají jako malé létající objekty. Objevují se však také varující, vědoucí, moudří a budoucnost předpovídající lidé a zvěstovatelé, aby pozemšťanům přinášeli »Učení pravdy, Učení ducha, Učení života« a mohli zasáhnout do evolučního dění vědomí a do konání, jednání a působení vědomí pozemského lidstva. To proto, že jest to naléhavě nutné, jelikož lidé na Zemi se svým dosud omezeným vědomím nutí k reakci základní stavební prvky přírody a života, aby ve svém šílenství zničili přírodu, nespočetný život i pozemské klima. Proto zdvíhám svůj hlas – neboť znám budoucnost – a křičím varování pro celé lidstvo Země; varování, které se zakládá na minulých a současných událostech, jež se ve zlém rozsahu ponesou dále do budoucnosti. Již nadešel čas, kdy se začínají na celém světě vinou člověka ostře měnit klimatické podmínky, což bude v době budoucí způsobovat také extrémní výkyvy počasí všeho druhu. Vše zašlo již tak daleko, že je huben bezpočet lidských životů, které jdou do statisíců a miliónů, a tak tomu bude i nadále. Stále plošněji a masivně jsou devastovány i všechny lidské výdobytky; hory jsou ničeny v důsledku horských sesuvů způsobených táním permafrostu, a sopečnou činností jsou odtrhávány velké části hor, které se jako bahenní laviny řítí do údolí, vše pustoší, likvidují celé vesnice a města a žádají si mnoho lidských životů. Na celém světě tají ledovce, stejně jako i ledové masy v Arktidě a Antarktidě. Světové klima se prudce otepluje, což vede k ohromným klimatickým zvratům, jež mají za následek velké vlny veder a chladu, ohnivé smrště, sucha, záplavy, sněhové bouře a krupobití. Stále častěji se objevují pevninská i podmořská zemětřesení, což vede k dalším katastrofálním devastacím lidských výdobytků, krajin a masovým úmrtím lidí. Jsou páchány ohromné materiální škody na zemi, na domech, budovách všeho druhu, ulicích, železničních tratích, divokých i polních potocích, řekách a jezerech. A tyto klimaticky podmíněné zvraty a nehorázné výkyvy počasí povedou k čím dál větším ztrátám na lidských životech, neboť rapidní a stupňující se oteplování a změna klimatu mění veškerou přírodu a mořské proudy, které vyvolávají mocné převraty. Mění se i celá živočišná říše, přičemž vzniká mnoho mutací, a to jak u mnoha zvířecích druhů a v celé rostlinné říši, tak i u člověka, přičemž na všem nese vinu především přelidnění. Přelidnění je totiž na Zemi tím absolutně největším zlem, neboť čím více a rychleji narůstá, tím větší, rozsáhlejší a neřešitelnější jsou všechny z něho plynoucí problémy. Tyto problémy jsou přítomny ve všech oblastech, tedy jak v lékařství, mizejících zásobách pitné vody a bezmezné spotřebě energií, tak i ve stále se vzmáhajícím celosvětovém terorismu. K tomu přistupují války, které rozpoutávají zločinní státní mocnáři, jakož ale i rodinné tragédie, které vypadají čím dál zleji a jejichž počet ustavičně narůstá. Rostoucí problémy však vznikají i znečišťováním vzduchu, vodních toků a životního prostředí, rostoucí kriminalitou a zločinností, jakož ale i všeobecným zchoulostivěním zdraví, vědomí, psychiky a těla lidí. Dále je nutno uvést i extrémně rostoucí lhostejnost lidí vůči svému vlastnímu životu i vůči životu ostatních lidí, stejně jako i stále se vzmáhající citovou netečnost a mizející zájem o dobré mezilidské vztahy. K již nepřekonatelným problémům patří i absence užitečného zaměstnání ve volném čase, neboť místo toho jsou vyhledávány a praktikovány už jen zábavy a zahálky. Vinou toho se také zákonitě stupňuje zesurovění lidí vůči bližním, přírodě, zvířectvu a rostlinstvu. Lidé jsou čím dál náchylnější k alergiím a nemocem, zvrhlostem v sexuálním životě, psychickým zvrácenostem, depresím, sebevraždám a psychopatickým a paranoidním záchvatům, z nichž plynou vraždy, masové vraždy a týrání spolubližních. Toho se dopouští stále častěji mladiství, jelikož celá jejich výchova v každém ohledu kompletně selhává. Stále častěji se objevují zbabělí lidé, kteří zahazují svůj život, jelikož se stali neschopnými unést bolest a trápení a ukončit svůj život přirozenou smrtí.

Quo vadis, humanitas – lidstvo, kam kráčíš? Pozemský člověče, vytváříš pro planetu a všechen život neštěstí v netušeném rozsahu. Destrukce, kterou jsi způsobil přírodě a životu se rozprostírá po celém světě a zapříčiňuje ohromné škody, devastaci, nouzi a bídu. Divoké a polní potoky se stávají dravými řekami, řeky se stávají zuřícími proudy, a divá vodstva vystupují ze všech břehů a vyvolávají nesmírné záplavy, jež pustoší celičkou zemi, ničí bezpočet lidských výdobytků a živobytí a žádají si spolu s ostatními katastrofami statisíce a miliony lidských životů. A jak již bylo zmíněno, nastávají sopečné erupce připomínající pravěké doby, nepočítáme-li nesmírně extrémní pevninská a podmořská zemětřesení, přičemž všechny katastrofy jsou čím dál tím horší a nakonec je již nebude možné zastavit. V roce 1964 se toto odehrává dosud v malé míře, avšak již od 70. let se bude v nadcházejících desetiletích vše natolik stupňovat, že se již ke konci 20. století vše nebývale zvrhne. Tehdy to však nikterak nebude znamenat konec člověkem způsobených celosvětových katastrof, neboť po nástupu nového tisíciletí se příroda proti šílenství člověka po stránce ničení životního prostředí vzepře ještě mocněji a dosáhne míry, jež bude připomínat pravěké doby Země.

Budou-li pozorovány a analyzovány nadcházející události a katastrofy, které Zemi, klima i lidstvo zasáhnou, pak je jasně a zřetelně patrné, že na tom všem nesou vinu jen a pouze lidé na Zemi, a to proto, jak bylo již vysvětleno, že nezadržitelně roste přelidnění. Z přelidnění rovněž vyplývají všechny problémy, které již nelze zvládnout v jednoduchém rámci, nýbrž už jen pomocí celosvětových radikálních a nekompromisních zákonů, které je nutno dodržovat. Vina na nadcházejícím neštěstí, chaosu a katastrofách vyplývá v zásadě z ohromné masy lidstva, byť patologicky hloupí a nezodpovědní rozumbradové a vědci tvrdí opak.

Jen přelidnění samotné je faktorem všeho zla, jak ohledně nedostatku energie a pitné vody, tak ohledně ničení přírody, životního prostředí a oteplování klimatu. Začnou-li se lidé konfrontovat s existujícím problémem tohoto či jiného druhu vzniklým z přelidnění a naleznou-li a uskuteční-li řešení, pak je to celé již během doby, co se toto řešení uskutečňuje, překonáno nově vznikajícími problémy stejného či jiného druhu. Tak je tomu proto, že během doby, co se řešení realizuje, narostla světová populace, resp. přelidnění, o další stamiliony, čímž se vypracovaná řešení stala nicotnými a byla překonána novými problémy stejného druhu. Šířit se budou i problémy s azylanty, neonacismus, extremismus, stěhování národů, celosvětový terorismus a nové války a budou vytvářet nepokoje, nouzi, bídu a ustavičně nové velké problémy.

Proti všem pohromám – jež vycházejí z činnosti lidí na Zemi a které lidé nerozumně vytvořeným přelidněním sami způsobili všemu životu, přírodě, klimatu, atmosféře, povodím, zvířectvu, rostlinstvu a celé planetě – musejí být učiněna velmi tvrdá a razantní opatření. K tomu patří také opatření proti machinacím státních mocnářů posedlých světovou nadvládou, kteří v celém světě vyvolávají zločinné války a teror, sami vedou války, provádějí teroristické činy a strhávají ostatní země do chaosu – přitom také pošlapávají mentalitu lidí a chtějí zlomit a vymýtit jejich náboženství a politiku.

Vinou svého závratně rychlého nárůstu je lidstvo nuceno stále častěji a stále více devastovat životní prostředí a drancovat a likvidovat zdroje Země, aby uspokojilo své rostoucí požadavky všeho druhu. Všechny tyto požadavky se však při vzrůstajícím počtu lidstva stupňují stále větší měrou, následkem čehož je stále více postihována a pustošena příroda, zvířectvo a rostlinstvo a rovněž i klima a veškeré životní prostředí. Samotná planeta je sužována a pomalu ničena, neboť jaderné a jiné výbuchy narušují strukturu Země a vyvolávají zemětřesení na souši i pod vodní hladinou, stejně jako i výbuchy vulkánů. Vodní toky, příroda, atmosféra a vesmír v blízkosti Země jsou znečišťovány a otravovány, zatímco pralesy jsou ničeny a likvidovány v touze po zisku.

Příkaz doby a budoucnosti je tento: Konečně učinit přítrž šílenství přelidnění. Tak se sice lidstvem vyvolaná změna klimatu již nedá zastavit, avšak chápavostí a rozumem mohou být destrukce, zničení, chaos a katastrofy částečně omezeny, jako např. tím, že se znovu vytvoří přirozené polní a lužní oblasti a zastaví se drancování planety, přírody, zvířectva a rostlinstva, neboť jen tak je ještě možné zabránit nejhoršímu. To ale předpokládá, že bude zastaveno šílenství přelidnění pomocí radikálních a účinných zákonných opatření v podobě celosvětové regulace porodnosti. Přelidnění, resp. světová populace musí být neprodleně omezena a umenšena pomocí celosvětového kontrolovaného zastavení porodnosti, protože pouze tak mohou být nakonec odstraněny v každém ohledu stoupající požadavky lidstva a s tím spojená další a stupňující se destrukce.

Již velmi mnoho bylo učiněno pro to, aby se předpovědi naplnily, a proto je také nezbytné přistoupit k protiopatřením: Musí být neprodleně omezeno znečištění životního prostředí způsobené motory na fosilní paliva všeho druhu, jakož i továrními komíny atd. – a to včetně všech dalších způsobů znečištění životního prostředí a vzduchu. Naprostou nutností je také to, aby všechny lidské stavby všeho druhu, jako jsou obytné domy a továrny atd., zmizely z oblastí ohrožených lavinami a záplavami. Lužní krajiny atd. musejí být navráceny zpět přírodě jako přirozené oblasti zachycující vodu v případě povodní. Obytné stavby a továrny atd. se již nesmějí stavět při horských a polních potocích, na pobřežích jezer, v/na lavinových svazích či na rovinách ohrožených vodou a v blízkosti moří. Navíc musejí být zcela neodkladně učiněna ochranná opatření při potocích, řekách, jezerech, silnicích, obytných oblastech, svazích a horách atd., a to tak, že se na ohrožených místech – kde divoká voda vystupuje z břehů, kde padají přívaly kamenité suti, sněhové či bahenní laviny nebo kde dochází k horským sesuvům, jež mohou napáchat škody – zřídí zásadní, velmi silné a vysoké zástavby, jež ochrání domy, silnice, cesty a železniční trasy před podemletím, zaplavením, zasypáním či stržením. To bude zapotřebí na mnoha místech, neboť velkou část z předpovězeného chaosu a katastrof již žel nebude možné odvrátit – a čas spěchá a je ho stále méně. Je tedy nezbytné jednat, a toto jednání spočívá v zodpovědnosti veškerého pozemského lidstva. Pozemský člověk musí jednat, dříve než bude s definitivní platností příliš pozdě a již nebude možné vůbec nic učinit pro to, aby se nezodpovědně vyvolaný proces ničení klimatu, zvířecí a rostlinné říše, přírody, planety a vyhlazení lidstva zastavil.

Kam kráčíš, lidstvo této Země – Quo vadis, humanitas? Bloudíš na cestě temnoty – na cestě, jež vede do záhuby, bez možnosti návratu. Zachraň se, neboť ještě je čas k úplnému obratu, aby ses vydal po cestě světla, po cestě tvořivě-přirozeného – po světelné cestě pravdy všudypřítomných tvořivě-přírodních zákonitostí – po cestě dobra samotného.

Člověče, obrať se ke svému dosavadnímu životu zády a nalezni cestu zpět k tvořivě-přírodním zákonům a přikázáním. Vydej se zpět na reálnou cestu skutečného života. Tuto cestu však nemůžeš nalézt a vykročit po ní prostřednictvím náboženství ani sektářství, a tudíž nepostačí, když budeš každičký den nebo každičkou neděli spěchat do kostela, aby ses tam skvěl, že právě TY jsi jedním z těch, již pilně chodí do kostela, aby při každé příležitosti naslouchali slovu duchovního a pokud možno seděli v první řadě v jeho blízkosti, aby tě přec každý mohl dobře vidět a zjistit, že pilně posloucháš slovo v každém případě imaginárního Boha. Nic nepomůže, že se nacházíš tak blízko duchovního, že chodíš do mešit, chrámů, synagog či jiných modliteben, aby ses tam modlil nebo aby ti neušlo byť jen jediné slůvko nějakého zástupce náboženství, jenž provádí bohoslužbu, když zároveň s tím porušuješ, hanebně přecházíš a zadupáváš do země všechny tvořivě-přírodní zákony. Pozemský člověče, takové počínání není žádný zákon ani přikázání tvořivě-přírodní pravdy, žádné tvořivě-přírodní řízení či pořádek a ani žádný smysl života. Pokud nenajdeš na základě vlastního poznání cestu pravdy a nebudeš slovu pravdy hluboce rozumět, důvěřovat mu a následovat jej, pak bude pro tebe lepší, když se propadneš do nejhlubšího bahna hanby. Nekráčíš-li po cestě skutečnosti a pravdy skutečnosti, a tedy po cestě tvořivě-přírodních zákonů a přikázání, pak nech tuto cestu přinejmenším nerušeně najít ty, kteří po ní chtějí vykročit a kteří hledají efektivní skutečnost a pravdu. Neproklínej a nezatracuj ty, již hledají pravdu, neboť jejich krok a jejich přítomnost na cestě pravdy neslouží jejich vlastní slávě, ani tomu, aby se blyštěli jako drahokam, nýbrž evoluci jejich vědomí, kterou člověku předkládají tvořivě-přírodní zákony jako smysl života. V tom je zakotveno také veškeré lidské chování v každém ohledu, a to jak ohledně spolubližních, lidství, přírody, zvířectva a rostlinstva, tak ohledně světového klimatu a planety samotné. Budeš-li však jednat proti tomu, pozemský člověče, potom tě dostihne tvůj vlastní trestní soud dříve, než to zpozoruješ, neboť éra následných událostí kráčí vpřed a již neskýtá žádný čas, aby sis zahrával s dalším podněcováním přelidnění a ničením klimatu, jak jsi to dosud činil jako jednotlivec i jako masa lidstva. Dlouho, příliš dlouho sis zahrával se vším zlem a choval ses hanebně, avšak nyní přetéká míra, neboť už od dávných dob je řečeno: »Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne ...«

Lidstvo a jednotlivý člověče, ať jsi chudý či bohatý, malý, velký, žebrák nebo pracující – člověče v jakékoliv pozici, tebe se to týká – na tebe směřuji svá slova. Obrať se a vyjdi cestou pravého života, jak to určují nenáboženské a nesektářské tvořivě-přírodní zákony a přikázání, neboť již zakrátko přijde čas, kdy svět a tebe samého zasáhne velké neštěstí a požene tě k odpovědnosti za všechnu tu destrukci, již jsi vinou přelidnění napáchal na lidstvu samotném a ve veškeré přírodě, zvířecí a rostlinné říši, klimatu, atmosféře, všech vodních tocích a všude jinde.

V tisíciletých spisech se píše: »Miluj svého bližního jako sebe samého, neboť on je tvůj rodný bratr či tvá rodná sestra – jemuž či jíž byl vdechnut dech života.« Člověče, skoncuj tedy se vší svou záští, chtivostí, každodenním nepokojem, vražednými válkami a veškerou sobeckostí: Miluj svého bližního jako sebe samého, miluj ale i přírodu, zvířectvo, rostlinstvo a planetu, jež jest tvým domovem a tvou záštitou.

A tak je psáno: »Všímejte si znamení doby, jež budou stát na nebi, až přiblíží se čas, kdy nastanou převratné události.« – Jednotlivý člověče, všímej si těchto znamení doby, nauč se jim porozumět a nevykládej si je chybně. Věz o jejich pravdě a nepozoruj je jako nějaký neobvyklý zázrak, neboť zázrak je jen slovo a pojem, jehož hodnota nemá žádného významu. Pozoruj znamení taková, jaká skutečně jsou – jako produkt mocného tvořivě-přírodního zákona, jejž jsi vinou přelidnění a všech z něho vznikajících problémů porušil. To jsi učinil na celém světě v celičkém lidstvu, přírodě, živočišné a rostlinné říši, jakož i v klimatu a na planetě samotné. Tím jsi vyvolal ohromné změny a destrukci v přírodě a klimatu přinesl světu nouzi, vraždy, zločiny, války, teror, bídu a zkázu. Znamení na nebi jsou především znamením dopadů lidského nerozumu; znamení, jež se projevují jako zničující a katastrofální výkyvy počasí všeho druhu, jelikož oteplování a zničení klimatu a životního prostředí se formuje k netušeným katastrofám. Již to patří ke každodennímu životu, avšak ty, pozemský člověče, jsi stále ještě nepochopil a nepostihnul, že na těchto zhoubných událostech neseš vinu sám; neseš vinu, jelikož stále rozdmýcháváš přelidnění a vytváříš tím stále mocnější neřešitelné problémy, které už nemůžeš zvládnout. Obrať se tedy dříve, než bude s definitivní platností příliš pozdě, neboť stále ještě můžeš něco udělat pro to, aby ses těm největším katastrofám vyhnul. Jednej však rychle, neboť již za 20 let bude příliš pozdě (počítáno od roku 1984), jelikož poté již katastrofální dopady tvého ničemného počínání nepůjdou zastavit a příroda, život, planeta a klima sešlou na lidstvo a planetu důsledky lidské nechápavosti s pravěkou silou. Člověče této Země, stále ještě máš jednu poslední šanci – krátkou lhůtu. Leč pomni: Tato lhůta, jež přechází tímto světem, bude mít jen krátkého trvání, dříve než se má slova prokážou být pravdivými, slova předpovědi, která se již brzy naplní, budeš-li ve svém odedávném stylu pokračovat dál. Pak ale bude již příliš pozdě pro tebe i pro celou masu lidstva, jíž kladu otázku: »Quo vadis, humanitas?«

Po uplynutí mnou uvedené doby 20 let (od roku 1984) již proces zničení klimatu a přírody již nebude možné zastavit, jestliže nebude pomocí radikálních opatření na zastavení porodnosti drasticky zredukováno přelidnění a tím zmírněny všechny problémy, dokud jednoho vzdáleného dne definitivně nezmizejí. Pokud se tak nestane, potom problémy všeho druhu vystoupají do extrému a již je nebude možno zvládnout. Tím ale bude v sázce a uvede se v pochybnost existence celého lidstva a planety, a tudíž může nastat situace, že se jednoho dne pozemské lidstvo vinou svého nerozumu, nechápavosti a egoismu samo vyhladí a zlikviduje. A nebude tu žádný Bůh, jenž by naslouchal lidstvu, aby vyslyšel jeho prosby za odpuštění a odvrácení všeho zlého, neboť tam, kde žádný Bůh neexistuje, nemůže ani nic slyšet či přinést pomoc. V zásadě jsi totiž ty sám, pozemský člověče, svým vlastním pánem a mistrem, neboť ty sám jsi bůh, a neseš tudíž úplnou zodpovědnost za všechno své jednání a působení, za všechny své myšlenky, pocity a celý svůj osud, jehož jsi sám strůjcem.

Kabul, Afghánistán, 16. září 1964 a SSSC, prosinec 2013, Billy

Ptaah  S tím, co jsi předtím řekl, mohu jen souhlasit, stejně jako i s tím, co jsi roku 1964 sepsal a rozšířil, leč neobdržel v této věci žádné reakce. Žel tomu bylo v tehdejší době stejně, jako je tomu dnes, totiž že se prostému člověku bez akademického titulu nevěnuje žádná pozornost, byť je tento člověk vědoucnější a moudřejší než lidé, kteří titul vlastní. Jednoho dne však budou pozemšťané na tvá varování, předpovědi a slova s jistotou myslet, ale to bude teprve tehdy, až již nepůjde nic zachránit.

Billy  Tak tomu patrně bude. Žel ale v dnešní době stále ještě existuje mnoho rozumbradů a odpůrců, kteří se o skutečnost a pravdu nestarají, a svými obchody a lžemi generují závratné peníze ze všeho, co závisí na mase přelidnění.

Ptaah  Což vskutku takto je. (…)