Výňatek z č. 5
Čtenářské otázky k zatížení generací jaderným potenciálem
V důsledku nových testů atomových bomb na straně Francouzů a Číňanů (viz Hlas Věku Vodnáře č. 97, prosinec 1995 – 252. kontaktní zpráva) se objevilo mnoho otázek, které se týkají působení na životní prostředí, o čemž však kontaktní zpráva informuje. Další otázky se vztahují na jaderný vývoj a zatížení jadernými zbraněmi v důsledku zneužívání atomu atd., o čemž rád podám informace, přinejmenším do té míry, do jaké mohu:
Kolik je na celém světě atomových bomb?
Odpověď: Okolo 20 000.
Kapitulovalo Japonsko před přibližně 50 lety skutečně po svržení atomových bomb?
Odpověď: Ano, svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki byli Japonci ke kapitulaci donuceni. Poté žil svět půl století v období tzv. »vzájemného zaručeného zničení«, což znamená, že se atomové mocnosti vzájemně drželi v šachu svým potenciálem atomových bomb a jiným jaderným potenciálem a trvale číhala hrozba atomové války.
Kdy explodovala první atomová bomba?
Odpověď: Několik vteřin před 5:30 hod explodovala dne 16. července 1945 na testovacím území Alamagordo u Los Alamos (Nové Mexiko, USA) první atomová bomba, resp. plutoniová bomba. Poté, co byl pokus úspěšný, řekl jeden z testujících vědců J. Robertu Oppenheimerovi, vedoucímu vědeckého atomového programu s názvem »Projekt Manhatten«: »Teď jsme všichni podlí psi!«
Kolikrát byly atomové bomby použity?
Odpověď: Od Hirošimy a Nagasaki nedošlo k nasazení žádných atomových bomb pro válečné účely, což ovšem neznamená, že se nadále nevyužívají – využívají, a sice ke komerčním účelům, obzvláště v Rusku, kde se explozemi atomových bomb vytváří nová jezera a mořské zátoky atd. V roce 1961 se svět ocitl po stavbě Berlínské zdi těsně na okraji začátku atomové války a hned rok nato, v roce 1962, se situace ještě více zdramatizovala, když otřásla světem Kubánská krize. Tehdejší prezident USA (1961-63), John Fitzgerald Kennedy (zavražděn Lee Harvey Oswaldem dne 22. 11. 1963 v Dallasu / ve státě Texas, načež Oswald byl opět zavražděn Jackem Rubynsteinem, zvaným Rubby) však přinutil sovětské lodě – plně naložené raketami a jadernými hlavicemi – ke změně směru a návratu do Sovětského svazu, když chtěly přistát na Kubě, kde vládl Castro.