Učení Ducha - co to je a co způsobuje

  1. Tvůj vztah k bližním a k veřejnosti se musí opírat o tvou přitažlivost, o to, jaké jsou hodnoty tvého vědění, tvé moudrosti, lásky, mírumilovnosti, harmonického vyzařování a vnitřní i vnější svobody.
  2. Svěří-li ti někdo nějaké věci, slova či tajemství, zachovávej stále anonymitu a tajemství. To, co ti bylo svěřeno, si musíš nechávat jen sám pro sebe ve svém vědění a nesmíš to sdělovat dále. Důvěra je mezi lidmi ta nejcennější základna, neboť důvěra je princip pro to, že mohou obstát poctivé, upřímné a hodnotné mezilidské vztahy.
  3. Chceš-li naplnit svůj hlavní úkol, totiž učinit se sám opravdovým a životaschopným člověkem, jenž bude též odolávat všem bouřím života, pak k tomu musíš vytvořit vlastní strukturu, která bude celkově rozvíjet, koordinovat, uskutečňovat a zachovávat hodnoty tvých zájmů.
  4. V každém případě ti musí být neustále jasné, že za úplně všechno, co činíš, musíš nést následky a definitivní zodpovědnost jen a pouze ty sám, neboť ani Bůh, ani žádný jiný člověk kromě tebe samého nemůže být tvou vlastní autoritou, a nemůže ji tedy ani uplatnit.
  5. Spočívá vždy ve tvé vlastní autoritě činit nezbytné věci, abys utvářel a vedl svůj život a stával se opravdovým člověkem, jenž v opravdové lidskosti pečuje o své bytí a projevuje též svým bližním, fauně a flóře nezbytnou pozornost, pomoc a úctu.
  6. Musíš si v každém ohledu neustále vysoce cenit toho, že vedeš a utváříš svůj život korektně a z tvořivě-přírodního hlediska správně, stejně jako že poctivě formuješ svou bytost, upřímnost, slušnost a respekt, svůj charakter, osobnost, způsoby chování, názory, vědomosti, lásku, moudrost, vnitřní a vnější mír, harmonii, jakož i vnitřní a vnější svobodu.
  7. Velkou hodnotu pro tebe stále musí mít též to, že vedeš efektivně korektně svou vlastní osobu a z tvořivě-přírodního hlediska správně formuješ své vědomí, své myšlenky, city a psychiku, takže musíš pro sebe samého rozvinout rozhodující vůdčí kvalitu, díky níž můžeš poctivým způsobem řídit sám sebe.
  8. Pro každou úlohu, kterou si sám přidělíš, jsi jediným zodpovědným místem, takže ji můžeš celou jasně definovat, učinit účelné rozhodnutí, stejně jako za ni vnímat zodpovědnost.
  9. Tvé svědomí je v každém případě vždy tvůj jediný prostředek, s nímž můžeš řídit svá rozhodnutí stran všech svých myšlenek, citů a jednání, a k tomu, abys své svědomí nechal působit, potřebuješ svůj rozum a chápavost. Oběma těmito faktory necháváš odpověď svého svědomí vyznít jako hodnotu nebo nehodnotu, takže buď jednáš s rozumem, chápavostí a svědomím vědomě a správně, anebo se vůči nim vědomě, svéhlavě chybně a protismyslně proviňuješ.