Rok 2000 se blíží. Blíží se konec světa, jak tvrdí mnoho jeho hlasatelů z různých sekt?

To je holý nesmysl, neboť tak, jako svět nezanikl v roce 1000 nějakým božím trestním soudem, tak nezanikne ani v roce 2000 a stejně tak ani v roce 3000 atd.

Hlasatelé konce světa byli již v dávných dobách a právě tak ustrašení věřící stoupenci těchto šarlatánů. K tomu patří také křesťanská církev se svou Biblí, která vyhrožuje koncem světa a posledním soudem atd., takže není divu, že mnoho křesťanských sekt a jejich vůdců neustále hrozí údajnými nadcházejícími konci světa. Obzvláště oblíbenými obdobími pro takováto proroctví o konci světa všelijakých potřeštěnců a jejich věřících jsou vždy změny tisíciletí a změny staletí, kdy právě dochází ke změně času z jednoho tisíciletí nebo století na druhé.

Kdyby mělo někdy skutečně dojít k tomu, že by Země v nějakém takovém období zanikla nebo byla zničena, třeba gigantickým meteoritem nebo kometou z kosmu, pak by to nebylo nic více a nic méně než kosmická spojitost, která zajisté nemá žádným způsobem co dělat s pomstou nebo trestním soudem nějakého, tak jako tak jen imaginárního, Boha Stvořitele nebo jeho údajného syna Ježíše Krista. A i kdyby člověk sám svým šílenstvím a ničící zuřivostí ve vojenském a vědeckém ohledu způsobil, že Země zanikne, resp. ji zničil, pak by to v žádném případě neznamenalo nějaký boží akt zničení světa.

Mnoho lidí, kteří si čtou tento rozhovor, se bude ovšem tázat, odkud bereš tu jistotu, že vše je tak, jak říkáš? Budou tvrdit, že mnohé z toho jsou přece také jen domněnky založené na víře (přijetí víry) stejně jako u náboženství. Co řekneš těmto lidem?

Žádný člověk není povinen nebo nabádán k tomu, aby má slova bral vážně nebo je považoval za pravdivá anebo aby jim právě věřil. Člověk nemá principiálně věřit žádným věcem či výrokům atd., a sice ani všemu tomu, co říkám a vysvětluji. Víra vytváří závislost a hloupost, a proto tedy člověk nikdy nemá věřit žádným věcem. Právě naopak, člověk má být neustále kritický a vše si má velmi přesně zvážit, promyslet, odůvodnit, prozkoumat a tím nalézt sám pravdu, a sice v sobě samém právě tak jako mimo svou osobu. K tomu je ale zapotřebí rozum, zdravá kritika a úplná svoboda myšlenek stejně jako nepředpojatost a nezaujatost v naprosté neutralitě. A je-li toto všechno splněno, pak je člověk také schopen odůvodnit si všechny věci a rozpoznat efektivní pravdu, kterou nalezne na základě skutečných faktů. Poznání pravdy v důsledku jejího skutečného odůvodnění – když jsou prozkoumána všechna daná a skutečná fakta a aspekty, z čehož vzniká výsledek efektivity – však nemá žádným způsobem nic společného s domněnkami založenými na víře, resp. s přijetím víry. Ve skutečnosti pravdy nemá víra nikdy místo, nýbrž jen efektivní skutečnost. A tato efektivní skutečnost je to, co mi dává jistotu, že pravda skutečně sedí a že je také pravdou, již mohou v tvořivé přírodě a ve všech jejích zákonech a doporučeních uznat všichni lidé, kteří s otevřenýma očima a s otevřeným rozumem všechno pozorují, sledují, zkoumají a odůvodňují.