Žvanivost a misionaření

strict warning: Only variables should be passed by reference in /home/www/figu.org/www/cz.figu.org/modules/book/book.module on line 559.

Právě tak by měl mít člověk neustále před očima, že ani on není vševědoucí a že je jeho vlastní rozumění Učení ducha vždy více nebo méně omezené. Ať se tedy každý člověk staví kriticky vůči sobě samému a nežvaní zbytečně o věcech Učení, kterým celkově vzato ještě správně nerozumí. Každý člověk ať také pomyslí na to, že polopravdami a nepravdami uvádí sám sebe, jakož i bližní v blud, čímž se ztěžuje cesta k nalezení pravdy.

Přirozeně že se žádný člověk nemá zdráhat vyslovit své mínění, a když je nějaké vysvětlení nezbytné a namístě nebo když zájemci kladou otázky, potom jim samozřejmě lze v rozumném rámci a podle nejlepšího vědomí a svědomí poskytnout informaci; proto se má o Učení ducha mluvit stále všeobecně a jen na základě vlastního porozumění a nemá se hned od samého začátku hovořit o všech poznatcích, domněnkách atd.

Tím, že člověk zbytečně, neopatrně a nekontrolovaně vyžvaní záležitosti o Učení ducha či interní zájmy FIGU – ať už doma, u přátel, u známých anebo na pracovišti –, často ohrozí nejen své pracovní místo, nýbrž i vztahy k blízkým osobám. Zkušenost ukazuje, že všeobecné pochopení vůči Učení ducha je ještě velmi nízké. Toto nepochopení může pak dokonce vést k tomu, že dojde k rozpadu vztahů i mezi nejbližšími přáteli, protože mohou vyvstat rozdílnosti, hádky a rozepře. Situace se ještě zhorší, pokud se člověk za každou cenu pokouší vnutit svému protějšku vlastní názor.

Nejsme ani členové tajného spolku, ani žvanící misionáři, nýbrž lidé, kteří se v první řadě snaží otevřít sami sobě oči.

FIGU

překlad: Jan Bayer, korektury: Ondřej Štěpánovský