Mír ať je na Zemi …

PEACE, smrt a zkáza aneb chybné použití prastarého symbolu

Rok 1968 vešel po celém světě do dějin jako rok mírového a studentského hnutí. Ve Švýcarsku bylo toto hnutí zahájeno takzvaným »Globusovým kraválem«, který započal v sobotu, 29. června 1968 demonstrací před provizorní budovou obchodního domu Globus v Curychu. K této politické demonstraci předtím vyzýval modrý leták kritizující vládu.

Během noci z 29. na 30. června 1968 došlo v ulicích Curychu k potyčkám mezi mladistvými a policií, které v posledních desetiletích už nebyly běžné.

Vrchol studentského a mírového hnutí 60. let byl legendární americký festival Woodstock v roce 1969, který navštívilo přibližně 500 000 lidí, tzv. hippies. Hlavním požadavkem návštěvníků a návštěvnic festivalu byla demonstrace proti společenským normám a válce, která v té době zuřila ve Vietnamu. Krom ideálů míru, svobody a nezávislosti atd. hrály velkou roli také drogy. Požívání drog bylo sice nelegální, avšak pořádkové síly je již nedokázaly kontrolovat. Tabu a společenské předpisy byly zrušeny. Mnoho návštěvníků a návštěvnic Open Air Festivalu tančilo mezi masami lidí svlečeno s holým tělem pomalovaným co možná nejzářivějšími barvami. Ani sexualita nebyla žádným tabu tématem, neboť kultura mladistvých se i tímto prostředkem vzpouzela proti společenským normám. Dalším hlavním motivem účastníků a účastnic ve Woodstocku bylo hlásit se k přirozenosti člověka. Hesla jako Peace, Harmony, Flowerpower, rebelství a mírové demonstrace obletěla svět. Takzvané květinové děti šířily a proklamovaly svůj mír a volnou lásku. Hudba byla politicky motivována a určovali ji protestní zpěváci jako Bob Dylan nebo Joan Baez atd. Historie však bohužel ukázala, že ani mírové festivaly či mírové demonstrace svět k pozitivnímu a evolutivnímu nijak výrazně nezměnily. Na naší planetě tímto způsobem mír vytvořen nebyl – a o cca 35 let později na ní bují války, vraždy a terorizmus ve stěží přehlédnutelné míře.

Mnoho hrdinů z mírového hnutí bylo pohlceno svou politickou kariérou, mocí a dolary. Jména jako Jerry Rubin se úplně vytratila. Rubin byl zprvu radikální mluvčí hippies, potom se stal přizpůsobeným konzumentem vitaminových pilulek a podle zpráv z tisku předčasně zemřel. Kulturu a hudbu 68. roku vnuci těchto osobností nevidí ani neslyší a nové generace si je vybavují už jen stěží.

Takzvané mírové hnutí a hnutí hippies doprovázel jeden výrazný symbol, symbol, který měl údajně znázorňovat mír, lásku a harmonii. Jedná se o znak, který vešel v celosvětovou známost jako PEACE-symbol. Bylo ho možné spatřit už milionkrát ve všech různých barvách na transparentech, vlajkách, ozdobách, oblečení, tetováních či na obalech od desek atd. V běhu let a s dozníváním hnutí hippies a mírového hnutí se PEACE-symbol znovu pozvolna vytrácel. V novější době však opětovně pronikal a proniká na denní světlo a lze na něj často narazit. Na webových stránkách »http://www.hippie.ch« je jednoznačně spojován s hippies. V současnosti je též všudypřítomný na obličejích protiválečných demonstrantů a demonstrantek. V televizi je taktéž aktuální jako náhražka loga »Viva«.


Symbol smrti coby falešný znak míru

Kolem původu a skutečného významu tohoto PEACE symbolu nebo znaku se točí mnoho interpretací a spekulací. Pokusy o vysvětlení sahají až k tradičnímu vlastnictví satanistů, u nichž PEACE-symbol existuje jako noha vrány. U křesťanů symbol značí řecký způsob psaní slova Kristus – složenina z písmen X (Chi) a P (Rho). Další a značně banální vysvětlení poskytuje jiná historie původu mírového znaku. Údajně se skládá ze dvou písmen N (jako Nuclear = nukleární) a D (jako Disarmament = odzbrojení) z vojenského znakového jazyka vlajkové abecedy. Podle jiných zdrojů jej s kruhovým orámováním symbolizujícím Zemi navrhl v roce 1958 britský designér a umělec Gerald Holtom z pověření odpůrců atomové války. Písmena údajně převzal ze semaforové abecedy (ukazatele směru). Tyto znaky jsou znázorněny pomocí dvou vlajek ukazujících směr. Pro každé písmeno a každé číslo existuje jednoznačná vlajková pozice, již využívá námořnictvo.

Podle dostupných zpráv byl PEACE-symbol poprvé použit o Velikonocích roku 1958. Tehdy se konal pochod z Londýna do Aldermastonu k továrně na výrobu atomových zbraní. Míroví aktivisté, resp. mírové aktivistky s sebou nesli znak PEACE na velkých kartónových plakátech.

V 60. letech se v USA zformovalo rozsáhlé mírové hnutí proti válce ve Vietnamu. Z tohoto hnutí pocházejí odedávna známé výroky, jako např. »Make Love – Not War«. Znak PEACE se stal symbolem mladé generace – PEACE NOW!

Již o něco málo později se symbol objevil u amerického hnutí za občanská práva 60. let. Z toho důvodu se stal během velmi krátké doby mezinárodně známým. Oproti všem obvyklým názorům je však tento symbol mnohem starší, než se předpokládá. Ve skutečnosti totiž vychází z miliony let staré historie vzniku a má zcela odlišný význam. Již před miliony lety jej uvedl v život Nokodemion a nese v sobě význam smrti a posmrtné existence. V roce 2004 vydalo FIGU tzv. knihu symbolů (Symbole der Geisteslehre, Wassermannzeit-Verlag – pozn. překl.), v níž jsou zveřejněny prastaré symboly Nokodemiona.

Zajímavá je též skutečnost, že se moderní PEACE-symbol velmi podobá takzvané staré runě smrti. Odpůrci této staré teorie vzniku však spatřují v podobnosti s runou smrti pouze náhodu a toliko námět pro konspirační teoretiky.


Runa smrti

Další historie vzniku PEACE-symbolu odkazuje na to, že se jedná o matoucí dvojaký význam z anglosaské runové abecedy. V tomto případě měla být použita takzvaná 2. runa »yr« a opakovaně zbagatelizována do podoby »Neronova kříže«. (Vlastní Neronův kříž lze vyvolat pouze z úložních bank a zobrazuje se jako obrácený lotrovský kříž. Lotr = lupič, vrah.)


Neronův kříž, resp. obrácený lotrovský kříž

Vznik znaku PEACE totiž rovněž vychází z jedné historické události, která spočívá asi 1800 let v minulosti. Symbol tak mohl být stěží vyvinut teprve ve dvacátém století.

Podle běžného datování vládl římské říši cézarů mezi lety 54–68 n. l. císař Nero. Tyto letopočty lze však v různých kronikách najít s jistým kolísáním. V letech 54–59 měl údajně na římského císaře Nerona velký vliv filozof Seneca. V pozemském dějepisectví platí Nero za nevypočitatelného, za megalomana, pyromana a psychopata. V roce 59 prý mimo jiné zavraždil svou matku Agrippinu. Nero samotný byl adoptován císařem Claudiem. Když Claudius v roce 53 zemřel, oženil se Nero s jeho dcerou Octavií. Po zavraždění svého nevlastního bratra Britannica se Nero rozhádal se svým vychovatelem, filozofem Senecou. Kolem roku 62 prý Nero zavraždil i svoji ženu Octavii.

V noci z 18. na 19. července roku 64 n. l. došlo ke zničujícímu městskému požáru v Římě. Oheň trval déle než sedm dní. Dějepisectví hovoří o zkušebním ohni, který se však následkem větru dostal mimo kontrolu. Podle jiných záznamů měli požáry založit Tigellinus a další pretoriáni z Neronova pověření. Císař chtěl údajně vytvořit místo pro Domus Aurea (latinsky »Zlatý dům« – pozn. překl.).

Zničující požár v Římě byl všeobecně připisován císařově velikášství. Proto byl císař Nero považován za žháře. V té době se začali organizovat první křesťanští lidé. Věřili řečem a zprávám Petra a Pavla, kteří již coby takzvaní apoštolové putovali s Ježíšem Kristem, resp. s Jmmanuelem. Nehledě na skutečnost, že Jmmanuel nikdy nepovolal žádné apoštoly ani neuděloval žádný apoštolát, bylo již tou dobou Petrem a Pavlem původní učení Jmmanuela zfalšováno. Společenství těchto prakřesťanů platilo v očích Římanů a vládnoucích již brzy za nebezpečnou sektu. Proto byli jeho členové pronásledováni. Pronásledování křesťanů císařem Neronem nebylo žádné zásadní pronásledování křesťanů z náboženských důvodů, mnohem spíše se od sebe Nero podle dějepisectví pokoušel odvrátit podezření ze žhářství. Za tímto účelem přišla zodpovědným osobám neoblíbená křesťansko-náboženská menšina jako na zavolanou. Mnoho křesťanů bylo obžalováno ze spiknutí a ukřižováno, zašito do pytlů a hozeno psům nebo upáleno jako živé pochodně. Oba křesťanští buřiči, Petr a Pavel, byli podle různých církevních otců popraveni v Římě. Pavlovi byla jako římskému občanovi uťata hlava mečem a Petr byl přibit na kříž. Nero samotný však podle údajů Plejaren neodpovídal onomu krvežíznivému a pyromanskému monstru, jak jej historie popisuje. Mnohem spíše byl i on obětí vražedných intrik a zákeřných útoků. Nero zemřel o několik let později vlastní rukou.

Člověk by měl však nyní vědět, že v římské době měl popravčí kříž zcela odlišný tvar. Navzdory teologickému názoru a učení neměl římský kříž onen známý tvar, který se mylně zobrazuje také v souvislosti s ukřižováním Jmmanuela. Odsouzení byli přibíjeni na kříž, jehož ramena směřovala vzhůru v šikmém úhlu ve tvaru písmena »V«. Tento tvar kříže byl používán v úzké vazbě na prastarý symbol stromu života. Jednalo se o symbol stromu, jehož větve ční k nebi. Ona dnes známá křesťanská podoba kříže s úhlem 90° se začala používat teprve později. Odsouzení byli zpravidla přibiti na kříž hlavou vzhůru. Dále se odsouzeným nepřibíjeli hřeby skrz dlaně, nýbrž skrze předloktí v oblasti zápěstí. Tímto způsobem byl v předcházejících letech přibit na kříž i Jmmanuel.

V případě ukřižování Petra se však věc měla trochu jinak. Petr byl ze zcela určitých důvodů přibit na kříž obráceně, hlavou dolů, takže jeho paže směřovaly dolů proti zemi ve tvaru písmene »V«. To je také tvar, který znázorňuje takzvaný PEACE-symbol.

Legenda hovoří o tom, že Nero zavražděním a ukřižováním buřiče Petra odkazoval na mír. Smrtí křesťanského sektářského vůdce měl být znovu nastolen klid a pořádek, a tedy mír. V této souvislosti se ještě dnes hovoří o takzvaném Neronově kříži. Vpravdě se stran této výpovědi jedná o přičítání, které podle všeho již nelze dokázat.

Latiníci staré římské říše dobře znali význam mnoha starých symbolů. Znali též význam tvaru vzhůru směřujícího popravčího kříže, znázorňujícího strom života, jakož i dolů směřujícího kříže, ztělesňujícího smrt. Zdroj jejich vědomostí je však dnes již nejasný. Možná byl symbol zaznamenáván z generace na generaci nebo ústně tradován, čímž přečkal tisíciletí. Na druhou stranu však mohl být také nějakými nevědomými okolnostmi a procesy vyvolán z úložních bank a zaznamenán. Skutečnost ale je, že různí lidé měli vědomosti o této souvislosti a znali význam onoho symbolu. Z tohoto důvodu použili pro ukřižování Petra popravčí kříž v záměrně obrácené pozici. Tím symbolizovali, že síla stromu života plyne zpět do země. Život tak nemohl spět k nebi, nýbrž musel plynout do Země a do půdy, kde byl vydán napospas zničení.

Symbol existuje v podobě dvou různých symbolů. Směřuje-li vzhůru ve tvaru dvojitého »V«, symbolizuje strom života, jehož život a větve spějí k nebi, resp. do výše. To symbolizuje tvořivé snažení sil o relativní dokonalost a trvalý vzestup a postup vpřed. Ve stromu života se život může rozvíjet.

PEACE-symbol s dolů směřujícím »V« v sobě nese hodnotu a význam smrti a posmrtné existence. V případě dnes používaného takzvaného PEACE-symbolu se tedy jedná o dvojnásobně chybné použití a chybný výklad jeho vlastního významu. Jednak jde o chybné použití a přetočení stromu života, jednak o přeměnu symbolu smrti a posmrtné existence v domnělou hodnotu míru. Obrácený strom života brání životní síle účinkovat a nechává ji plynout do země. Tím se protějšek života stává destrukcí života. Symbolizuje zničení, destrukci a zánik. Neodkazuje na smrt v evolutivní podobě, která spěje k posmrtnému životu a naplňuje tak důležitou část lidského života, nýbrž ve svém chybném použití poukazuje na nesmyslnou smrt, na zničení v devolutivní podobě. Znázorňuje tak devolutivní nesmyslnost a vynucenou konečnost. Proto nemůže být PEACE-symbol v žádném případě spojován s láskou, mírem či harmonií; na jeho tvarech ulpívá krev. Krev lidí, jako byl Petr, kteří museli takto vytrpět své zavraždění a již byli tímto nepopsatelně nelidským způsobem ukřižování sprovozeni ze světa. Síla plyne ze symbolu směrem do Země. Opouští život a ten se tak stává bez síly jako vadnoucí květina či jako lidské tělo, jež se pomalu rozpadá.

To vše tedy jasně řečeno znamená, že se dnešní lidé a mírové hnutí mylně ztotožňují se zdánlivým a falešným symbolem míru, čímž vpravdě vyzývají a vyvolávají nepokoj a smrt, disharmonii a necitelnost, jakož i válku, zničení, destrukci, všecko zlé a všechny myslitelné pohromy. A to z následujícího důvodu: Falešný PEACE-symbol, který používají pozemšťané, nese ve svém tvaru ve skutečnosti pravý opak míru, harmonie a života – totiž nesmyslnou smrt a zničení.

Samozřejmě že již miliony let existuje také prastarý symbol míru, jenž rovněž vychází z Nokodemiona. Onen pravý a starý symbol míru ztělesňuje kromě stromu života také květinu a znázorňuje se takto:


Symbol míru

překlad: Jan Bayer, korektury: Michal Dvořák, Ondřej Štěpánovský