Nezáleží mi ani na tom nechávat se zpovídat novináři, neboť ti jsou celí pryč zpravidla jen ze senzací, přičemž pravdu i neomezeně překroutí a zfalšují a provozují tedy sprostou mazalskou novinařinu, která je vzdálená veškeré pravdě – anebo mají tendenci všechno strhnout do špíny, rovněž pomocí lží a překrucováním skutečností.

Za účelem rozšiřování Učení pravdy není zapotřebí ani guru, ani sekta. A není zapotřebí ani žádný svatý, ani člověk, který ve velkém vystupuje na veřejnosti. Touha ukazovat se na veřejnosti a velikášství jsou zrovna tak nevhodné, jako bažení po image a podobně. Zcela na místě je ale skromnost a takový styl rozšiřování učení, který nemá za cíl shromažďování přívrženců a věřících, nýbrž je uzpůsobený tak, že se cítí osloveni jen ti lidé, kteří skutečně hledají pravdu a kteří jsou také ochotni učit se z vlastní iniciativy a z vlastní vůle, aniž by nad nimi mával žezlem nějaký guru nebo šéf sekty. A to vyžaduje, aby také každý z těchto lidí nesl v každém ohledu plnou odpovědnost sám za sebe, za svoje konání, jednání a život, a to při plném vědomí, aniž by za tím vězela nějaká náboženská nebo dokonce sektářská víra, která požaduje, aby člověk jen věřil a nikoliv aby samostatně myslel, nalézal a rozhodoval. 

Důležitost rozšiřování a naplnění mise tedy vyžaduje, aby byl každý člověk svobodný a aby v této svobodě také sám o všem samostatně rozhodoval a rovněž tímto způsobem jednal, aniž by v popředí stál nějaký guru, mistr nebo sektářský šéf atd., který se veřejně prezentuje, dává rozkazy a nařizuje. Člověk musí být svobodný v každém ohledu a tímto způsobem je také pořád a v každém případě sám zodpovědný za všechny věci života, aniž by do toho mohl fušovat imaginární Bůh nebo jednoduše nějaký guru, kněz či sektářský vůdce. Jen tak člověk zůstane nebo se stane samostatným a bude schopen sám zvládnout svůj život tím, že ponese vlastní zodpovědnost. Kdybych však vystupoval a prezentoval se na veřejnosti, tak bych lidem tuto zodpovědnost odebral, neboť člověk má zvláštní tendenci ihned někoho vyzdvihovat, když ten dotyčný má v nějaké podobě určitou důležitost a pokud vystupuje na veřejnosti nehledě na to, jakým způsobem.

Jak se mise vyvíjela v posledních dvaceti letech?

Obdivuhodně dobře. Navzdory mnoha počátečním těžkostem, které nezřídka byly finančního rázu, se vše vyvinulo velmi dobře. Díky tomu se naše pracovní pole působnosti rozšířilo již bezmála na celý svět, přičemž máme skupiny a členy na všech kontinentech a dokonce udržujeme kontakty s původními obyvateli.