Absence víry, kritičnost, otevřenost

My, členové studijních a zemských skupin FIGU, nejsme věřící učení FIGU ani ničeho jiného, neboť víme, že cesta ke skutečnému poznání, vědění, moudrosti a lásce vede výhradně a pouze skrze vlastní kritické myšlení. A to probíhá do posledního důsledku tím, že člověk vše analyzuje, porovnává, zvažuje a promýšlí a dochází tak v každém ohledu k vlastním a jedinečným závěrům. Kritické myšlení však v žádném případě neznamená přehnanou, nezdravou kritičnost, rozumbradství, fanatickou zaujatost či předpojatost, neboť tyto nehodnoty brání spolu s náboženskou či jinou vírou v poznávání skutečnosti a pravdy skutečnosti, jakož i v dosahování všeho, co je hodnotné. Zapotřebí je tedy svobodného, otevřeného, nepředpojatého a kritického myšlení, aby byl člověk s to individuálním způsobem poznávat a odůvodňovat pravdu v tom či onom směru a aby pak mohl tuto nabytou pravdu coby efektivní hodnotu integrovat do svého každodenního života a působení. A právě s takovýmto myšlením se členové studijních a zemských skupin FIGU zaobírají všemi materiály, informacemi, vědomostmi a poznatky FIGU, učením »Billyho« Eduarda Alberta Meiera, jakož i mimozemšťany a duchovními rovinami. To vše nemá naprosto nic společného s vírou, náboženstvím, ideologií, sektářstvím, slepým zastáváním těch či oněch myšlenek, strnulostí, závislostí, podřízeností, fanatismem, nesvobodou atd. Všechny právě jmenované záporné vlastnosti, přístupy a tendence potlačují studijní a zemské skupiny FIGU už v samotném zárodku (stejně jako samotné FIGU po celém světě), protože jejich povaha je krajně primitivní, neúčelná, nepřátelská vůči životu, kultická a stagnativní a protože jejich nehodnoty zotročují lidi ve vědomí, takže se stávají slabými tvory, pokud se tím obírají.

Teorie a praxe v dynamickém vztahu

Na tomto místě je třeba zmínit další velmi důležitý aspekt: pro členy studijních a zemských skupin FIGU neexistuje žádná teorie, nýbrž pouze praxe. Teorii a praxi tudíž chápeme jako dvě strany jedné mince. Celé naše studium je koneckonců v zásadě učením se vlastního života, resp. vlastní životní praxe, tedy praxe životního procesu, životních faktů, souvislostí a kauzálního přírodního zákona. Za pravdu tedy uznáváme především to, co nachází odezvu v efektivní realitě, co je možno prostřednictvím kauzálních dopadů postihnout, zakusit, prožívat a uskutečňovat ve vlastním životě. Jen tak vzniká skutečné vědění a z něho plynoucí esence moudrosti, jakož ale i jistota, že vše je skutečně tak, jak je psáno, myšleno, cítěno a řečeno a jak učí »Učení ducha« od BEAM. Cílem členů studijních a zemských skupin FIGU je tedy hlavně učit se lépe a správně žít dle