Boj proti přelidnění (velice rozsáhlé a hrozivé téma, o kterém se nikdo neodváží hovořit)

Pozemšťanům je vlastní, že v důsledku svého nechápavého a čistě materialistického myšlení prakticky ve všech věcech smýšlejí a jednají chybně. Jednají nelogicky v mnoha ohledech, i co se týče problému hladovění ve světě. K tomu účelu zakládají bezpočet humanitárních organizací, aby sehnali peníze, potraviny a další humanitární pomoc pro hladovějící a strádající, avšak to jenom proto, aby na jednu stranu legálně do vlastní kapsy nahospodařili 40 % z nasbíraných financí jako krytí režijních nákladů a aby na druhou stranu k problému přelidnění ještě více přispěli, zhoršili jej a nechali jej překročit všechny meze. Takovéto zdánlivě humánní jednání – které je však ve skutečnosti nehumánní a destruktivní – totiž utrpení pozemských lidí nemírní a problém hladu neřeší, nýbrž utrpení a hlad ještě více stupňuje. Tato špatně pochopená láska k bližnímu a lidskost (humanita) a z toho plynoucí pomoc na nesprávném místě – které v hlavní míře vyplývají ze zcela falešné humanity, jež zpravidla vzniká vlivem náboženských, sektářských či jiných bludných učení – totiž odpovídají všemu jinému než lásce, lásce k bližnímu a humanitě. Tak totiž vznikají ještě větší a horší problémy než ty, které zde byly předtím. Mnoho lidí – kteří se nesnaží dopátrat se skutečné pravdy a chybí jim zodpovědnost ve vztahu k povinnostem, jakož i úcta k životu a k plnění přírodně-tvořivých zákonů a přikázání – poskytuje neuváženě tzv. »pomoc«, aby však o to více přispěli k jalové pomoci a k ničení života. Rozhodující úlohu přitom nehrají jen špatně pochopená lítost a sektářské vlivy, nýbrž i skutečnost, že mnozí na takovýchto »humanitárních akcích« lpějí jen proto, aby ukonejšili své špatné svědomí, protože jim samotným se právě daří lépe. Tito lidé si však neuvědomují, že se jim daří lépe jejich vlastní zásluhou, resp. zásluhou jejich spoluobčanů, neboť v dotyčně civilizované zemi především téměř nenechávají narůstat počet obyvatel, resp. tento počet drží na nízké a rozumné úrovni; narozdíl od lidí z tzv. »pomoc potřebujících« či rozvojových zemí, kteří se nerozvážně a nezodpovědně rozmnožují jako morčata a divocí králíci, aby pak hladověli a křičeli o pomoc, protože jim chybí skutečná pomoc v podobě kontroly porodnosti.

Všude, kde je to jen možné, darují falešní humanisté zboží a peníze na akce typu »Chléb pro všechny« či »Hlad ve světě« atd., aniž by tím však poskytovali skutečnou pomoc, neboť právě tím fušují do řemesla logice a přírodě, která se proti přelidnění nakonec brání hladomorem. O tom však falešní humanisté buď nemají ani ponětí, anebo o tom nechtějí nic vědět. Jednak v důsledku protipřírodní lítosti a falešné lásky k bližnímu, jednak kvůli falešné humanitě jsou plozeny a přiváděny na svět další stamiliony hladovějících, ačkoliv by se tomu dalo zabránit dobrovolnou nebo zákonem vynucenou kontrolou porodnosti. Příliš velká masa lidí zákonitě způsobuje, že se lidstvo ocitá ve stále větších problémech a nouzi a že je také pomalu ničena fauna a flóra, stejně jako život planety samotné.